Čtyři roky byl mezi nimi vztah trenér-kapitán. Zažili spolu tři superfinále, z čehož to v loňském roce mělo zlatou tečku. Petr Novotný, legenda mladoleslavského florbalu, směl tehdy coby kapitán jako první pozvednout nad hlavu krásnou trofej, aby ji později „půjčil“ i dojatému trenérovi Janu Pazderovi. A pomyslné žezlo si oba předali i po tom letošním finále. Pazdera v Mladé Boleslavi skončil, přijal angažmá na Kladně a právě Novotný ho nahradil na lavičce ambiciozního superligového celku. Teď se po letech spolupráce oba postaví proti sobě jako soupeři. Je tu čtvrtfinále Poháru Českého florbalu.

Petře, jak se na zápas těšíte?

Abych řekl pravdu, tak se moc netěším. Těch soupeřů, kteří mají trenéry či hráče, co v minulosti prošli naším klubem, je hodně. A moc dobře vím, že je každý proti nám dost namotivovaný. Mnohem raději hraji zápasy, kde tato přidaná motivace není.

Může být výhoda Jana Pazdery, že soupeře velmi dobře zná?

Stoprocentně. Zná hráče i styl, který Boleslav dlouhodobě hraje. Nijak extra se to po jeho odchodu nezměnilo, takže se na nás může dobře připravit. Ale cítím, že když k tomu zápasu přistoupíme dobře a budeme produktivní, tak ho musíme zvládnout.

Jaký vlastně byl Jan Pazdera pro vás trenér?

Každý, kdo pod Honzou hrál, musí přiznat, že je to trenér, který je hodně náročný. Je to profesionál, jenž florbalu dává všechno. A toho nejvíc charakterizuje. S Boleslaví udělal první – a zatím jediný – titul, což mu nikdo nikdy nevezme. Musel to být pro něj velký trenérský okamžik, stejně jako to byl a je velký okamžik pro náš klub.

Inspiroval vás coby trenéra?

Poznamenal mě v tom, že je to trenér, který chce být na všechno připravený. Je nesmírně pracovitý a já jsem pochopil, že je to ta správná cesta. Že trenér musí být o krok napřed a aby se to stalo, musíte si to odpracovat. Vidím, že pracovitost je ohromně důležitá vlastnost, že nesmíte nic podcenit. To jsem si od něj vzal.

Čtyři roky byl on trenér a vy kapitán. Jaký jste měli vztah?

Měli jsme k sobě blízko a dost se bavili. Přitom jsem Honzu, když k nám přišel, jako jeden z mála neznal. Spousta hráčů ho totiž osobně znala z předchozích působení. Řešili jsme spolu všechno, co se klubu týkalo. Za ty čtyři roky, i když všechno nebylo vždy příjemné a růžové, tak jsme spolu vše zvládli, vykomunikovali a nikdy jsme neměli žádný konflikt. Což je u trenéra, který je v týmu čtyři roky, s jakýmkoliv hráčem docela vzácnost.

Sledujete teď Kladno, jak se pod jeho vedením mění?

Ano. Tím, že tady Honza byl, tak je zajímavé Kladno sledovat, protože pro něj je to velká výzva a dá se říct, že ho do jisté míry úplně přetváří. Než jsem se začal připravovat na pohár, tak jsem neměl kladenskou hru úplně načtenou, protože jsem viděl jen pár sestřihů, ale zároveň je to jediný klub v 1. lize, který má mou pozornost.