A-tým kladenských Kanonýrů má za sebou první herní test nové sezony. Na turnaji Prague Challenge skončil čtvrtý ze šesti, nechal za sebou třeba i omlazený celek superligového giganta z Mladé Boleslavi, ale rovněž vysokým rozdílem prohrál dva ze tří zápasů. „Gólů jsme od superligových týmů dostali hodně. Protože efektivita a trestání chyb je od nich mnohem vyšší, než na co jsme momentálně zvyklí,“ říká v obsáhlém rozhovoru pro klubový web kouč Jan Pazdera. Celek tak v pátek prohrál s Pardubicemi 5:17, o den později zvítězil nad Karlovými Vary 3:2 a v neděli v souboji o bronz nestačil na Bohemians 2:15. S „klokany“ si pak ještě v sobotu střihl přátelák, který prohrál 5:7.

Trenére, jak tedy hodnotíte pražský turnaj?

Testovali jsme na něm širší kádr. Jak už jsem avizoval, náš tým bude v sezoně mladší a tedy trochu méně zkušený, což se teď na turnaji potvrdilo. Někteří mladí kluci jsou šikovní s míčkem i hokejkou, ale jejich adaptace na dospělý mužský florbal vyžaduje ještě čas a bude trvat. Nároky na hru – obzvlášť v konfrontaci se superligovými týmy – zatím převyšují jejich schopnosti lépe řešit situace. Když to vezmu od prvního zápasu, tak Pardubice na nás nastoupily s vysokým presinkem. A i když jsme v první třetině vedli 2:1, nakonec jsme ji prohráli 2:5.

Proč? Překvapil hráče zmíněný presink?

Bylo znát, že jsme z minulé sezony nebyli vůbec zvyklí, že by nás někdo mohl takto aktivně napadat. Na druhou stranu jsme měli dost přečíslení a z nich šance, bohužel naše produktivita na celém turnaji byla žalostná. Je to velké téma, na které se teď budeme muset více zaměřit. Nejde jen o finální zakončení, ale i o samotnou schopnost si šance vytvořit. Jedním z důsledků vysokého napadání Pardubic bylo, že jsme měli hodně přečíslení. Jenže jsme je nedokázali ve finální části vyřešit. Na útočné polovině a ve středním pásmu jsme nasekali velké množství chyb, z čehož Pardubice ohromně těžily. A problém nebyl jenom v zakončení ve smyslu střelby, ale i v kvalitě přihrávek v situacích 2 na 1. Také řešení přečíslení v situacích 3 na 2 či 4 na 3 bylo od nás strašně naivní. V tom byl oproti ostatním týmům, které jsme na turnaji potkali, rozdíl několika tříd. A ještě jedna z jedné věci jsem zklamaný.

Z jaké?

Jak jsme v duelech s Pardubicemi i s Bohemians o třetí místo odpadli morálně. Máme dlouhodobé ambice, chceme se určitém horizontu stát superligovým týmem, takže ve chvíli, kdy máme skutečnou superligovou konfrontaci, musíme z toho zápasu vytěžit víc a musíme k tomu i tak přistupovat bez ohledu na skóre. Takže Pardubice nám na úvod turnaje daly velkou facku.

V sobotu jste sehráli dva zápasy. Ten první dopolední byl mimo oficiální program turnaje a střetli jste s Bohemians. Co bylo účelem duelu?

Hrát s omlazeným týmem. Většinu našeho týmu tvořili hráči narození v ročníku 2000 až 2005. Také Bohemka postavila mladé mužstvo, i když pořád kvalitnější než to naše. Vedli jsme 5:2, ale musím říct, že naši mladí kluci měli poměrně štěstí v koncovce a několikrát zaskočili brankáře Michajloviče. Jinak měla Bohemka převahu a za stavu 5:3 jsem už potřeboval pošetřit hráče, které čekal odpolední zápas s Vary. Takže jsme dohrávali na dvě hodně mladé lajny a soupeř otočil na 7:5. Alespoň kluci viděli, jaký je rozdíl mezi mládežnickým a dospělým florbalem. Jak důležité je koncentrovaně bránit, plnit své úkoly v defenzívě a v útoku se chovat mnohem zodpovědněji. Protože efektivita a trestání chyb je od superligových týmů mnohem vyšší, než na co jsme momentálně zvyklí.

Odpoledne přišel zápas s Karlovými Vary, který skončil vítězstvím 3:2. Jak hodnotíte tento mač?

Soupeři chyběla jedna pětka, místo které rovněž testoval mladé kluky. My měli postupem času větší a větší převahu, byli jsme mnohem častěji v držení balonku a vytvořili si i víc vyložených příležitostí. Ovšem výsledek byl, že z dorážky v přesilovce a jednoho úspěšně zahraného brejku vedly Vary 2:1. Byl to náš tradiční obraz hry s Vary, kdy jsme aktivitu nedokázali přetavit v góly. A už se herním obrazem nemůžeme uspokojovat, potřebujeme se ve finální fázi chovat zodpovědněji.

I hráči to tak vnímají?

Naštěstí od kluků proběhla po turnaji sebereflexe, že vše začíná už v tréninku, kdy jsme v rámci hry často laxní, situace přehráváme a chybí nám větší tah na bránu. Nicméně nakonec jsme zápas s Vary díky tříminutové power play otočili. V šesti jsme hráli i za stavu 2:2, neboť jsme věděli, že nám remíza na druhé místo ve skupině nebude stačit. A sedm vteřin před koncem jsme dali vítězný gól. Tu power play považuji za nejpozitivnější moment turnaje. Byla od nás velice slušně zahraná – ať už od šesti lidí, kteří útočili, tak i od pěti lidí, kteří chodili na bránění.

Výhra nad Vary znamenala, že jste v neděli hráli proti Bohemians zápas o bronz.

A bohužel jsem cítil, že sobotní vítězství tým uspokojilo. To se mi s ohledem na to, jaké jsou naše dlouhodobé cíle, vůbec nelíbí. Potřebovali jsme na turnaji nasbírat zápasové zkušenosti se superligovými mužstvy, zvlášť když máme tak mladý tým, ale nedokázali jsme ten potenciál využít. Navíc jsme od elitních týmů dostali hrozně moc gólů. A třeba začátek duelu proti Bohemians se třeba našim brankářům nepovedl, což nás srazilo. Projevil se také náročný program, který jsme před turnajem měli, protože klukům došly síly. Co pro mě ale bylo překvapivé, že na to jak trénujeme, byly naší velkou slabinou osobní souboje. V nich nás superligové týmy vyloženě převálcovaly. 

Jak zlepšit výkony brankářů?

Před dvěma týdny jsme si domluvili spolupráci s trenérem brankářů Tomášem Fibigerem. Máme teď hodně video materiálu a kluci dostali na turnaji slušnou zpětnou vazbu, zvlášť v zápasech se superligovými týmy. Na druhou stranu chci říct, že například Radek Kulhan v sobotním duelu proti Varům podal koncentrovaný výkon a je vidět, že naši brankáři mají na 1. ligu solidní výkonnost. Superliga je však zatím převyšuje. Nicméně věřím v jejich pracovitost.

Kdo turnaj sledoval, rovněž si všiml, že přesilovku rozehrával pořád ještě 16letý Matyáš Bachmaier. Je to záměr?

Je. Ovšem důležitost role, kterou měl, na něj dolehla. Kdyby hrál „schovaný“ ve třetí pětce, asi by se cítil komfortněji. Ale na tu roli si musí zvyknout, protože je to pro nás investice do budoucnosti. Byť tím jdeme do rizika. Matyáš se však musí při přesilovce jinak chovat směrem do obrany. Po jednom zaváhání jsme inkasovali a navíc proti nám soupeři měli tři trestná střílení v naší přesilovce. Nicméně je pozitivní, že v průběhu turnaje na to dokázal zareagovat a jen potvrdil, že je to inteligentní a pracovitý kluk. Teď se musí co nejvíc „ohrát“. Pozici posledního hráče v přesilovce zdědil po Joeli Ahlinovi, který obranné situace řešil zcela nadstandardně a možná tím trochu rozmazlil kluky okolo sebe. I oni se totiž musí při naší přesilovce do defenzivy aktivněji zapojit.