Obsáhlý rozhovor se sportovním ředitelem a trenérem Kanonýrů Janem Pazderou, který poskytl zápasovému bulletinu TO JE TO MĚSTO!

Načal svou druhou sezonu u kladenských Kanonýrů. Stejně jako před tou minulou odhazuje alibismus a otevřeně mluví o postupu i nárocích na tvrdou práci, ze kterých nejde slevit. Jenže kromě soupeřů i vlastní formy číhá na tým v cestě za snem ještě jedna nepředvídatelná proměnná v podobě koronaviru. Kvůli němu už tým odložil první tři kola a hned na úvod nabral zápasové manko. Jenže tohle nejspíš potká i další celky. Takže dohraje se vůbec ročník? „Vstupujeme do historicky nejtěžší sezony pro sportovce,“ říká sportovní ředitel a trenér A-týmu Jan Pazdera.

Cílem tedy zůstává postup?

Ano, kdo chce být úspěšný, musí mít mety nejvyšší. Nemáme však nejsilnější kádr a vnímám, že jsme teď jeden ze šesti týmů, který má šanci postoupit. Soutěž bude vyrovnaná, koronavirus ovlivnil skladbu týmů, příliš změn se neudálo. Takže kromě nás mezi aspiranty řadím Karlovy Vary, brněnské Buldoky, Ústí, Chomutov a Torpedo Havířov.

Poslední trio by leckdo mezi těmi, kteří budou usilovat o postup, nečekal.

Ale Havířov má mladý tým, který drží delší dobu pospolu. Hráči mají dobré vazby a teď výrazně posílili v brankovišti, když přichází zkušený Štěpán Laja. Ten je na 1. ligu zcela nadstandardní a jednoznačně nejlepší brankář v soutěži, který tým díky zkušenostem posune dopředu. Za Chomutovem pak stojí dlouhodobá kontinuální práce. Je to klub, který si drží vysoký standard jak po organizační stránce, tak i po té sportovní u A-týmu. A každý rok se posune o jeden stupínek výš. Ústí zase staví na svých odchovancích. Podařilo se mu stáhnout si zpět hráče, kteří byli na hostování v superlize, takže rozhodně to bude silnější celek než v minulé sezoně. A bylo to vidět hned v úvodu, kdy vyhrálo v Karlových Varech.

Co silné duo Buldoci a Karlovy Vary?

Buldoci sice přišli o slovenského reprezentanta a zkušeného hráče Grlického (odešel do Otrokovic), ale doplnili o mladé kluky z vlastní líhně a regionu. Mají tým třetí čtvrtý rok pohromadě, trenér si mnohé kluky už dlouhodobě připravoval v juniorce, což je práce, o kterou se může teď opřít. Vary byly minule nejúspěšnějším týmem základní části. Teď ale přišly o Michala Strachotu (přestup do Vinohrad), což považuji za velké oslabení. A bude velkou otázkou, jak mezeru po něm dokáží zacelit. Na druhou stranu byly opět nejúspěšnější na přestupovém trhu, když dokázaly přivést minimálně pět šikovných hráčů, například Emlara z Jaroměře či Huška z Black Angels. Sám jsem zvědav, jestli budou i letos podávat stabilní a zkušené výkony jako v minulém ročníku.

A jak je na tom ten šestý celek, tedy Kanonýři?

My se budeme opírat o dvě věci – můžeme navázat na první rok, kdy jsme se učili jak být sportovcem, což je teď v týmu vidět. Za druhé budeme hodně mladí, takže očekávám větší dravost, sebedůvěru a touhu se ukázat. Bohužel je náš kádr momentálně úzký, bezpodmínečně potřebujeme kádr doplnit. Máme jen 17 hráčů a tři brankáře, kteří mohou do soutěže nastoupit, což je málo. Řada z kluků jsou navíc junioři a vytváří to tlak i na juniorskou soupisku. To pro nás není komfortní situace. Nechceme hráče přetěžovat, abychom jim nezpůsobili zranění. Situace na hráčském trhu je složitá, nechceme přivádět hráče za každou cenu, ale pokud máme uspět, minimálně jedním dvěma kluky musíme doplnit. Rovněž bude klíčové udržet naše opory bez zranění.

Jakým strašákem je koronavirus?

S hráči jsme to řešili a vytyčili jsme si cíl, že se budeme soustředit na vše, co dokážeme ovlivnit. Jestli do toho vstoupí koronavirus a soutěže se zastaví, tak to ovlivnit schopni nejsme. Nicméně už dokážeme ovlivnit, jak na tom v okamžiku zastavení budeme. Podle mě vstupujeme do historicky nejtěžší sezony pro sportovce, protože není dané, za jakých okolností se sezona bude hodnotit a za jakých okolností se bude dávat vysvědčení. Jsem rád, že Český florbal zpracoval krizový plán, aby definoval, co se stane, když… Těch scénářů sice může být neomezené množství, ale vážím si, že odpovědní lidé našli cesty k tomu, aby řekli, kolik je minimální počet zápasů v sezoně, aby mohly být vyhlášené výsledky. Hrajeme tedy sezonu, ve které bude záležet na každém utkání, každé minutě. Bude záležet na každém tréninku i na tom, jak se budeme připravovat v karanténě, protože je velmi pravděpodobné, že do ni budou týmy opakovaně chodit. Děje se to ve fotbale, hokeji a bude i ve florbale. Věřím však charakteru kluků, které v týmu mám. Jsou pracovití a jsou ochotní obětovat pro úspěch to, co je potřeba.

Vy jste v karanténě skončili hned v úvodu. Může být všechno zlé pro něco dobré?

Ano. Máme promořený skoro celý tým, nakažení nebyli jen čtyři hráči. Těm sice karanténa stále hrozí, ale zbytek má 90denní imunitu, kdy nemusí při kontaktu s nakaženým do karantény. Toho bychom chtěli využít a odehrát v tomto období co nejvíce zápasů. Snad se nám budou vyhýbat zranění, aby tým zůstal pospolu.

Sezona může třeba skončit po polovině základní části. Bude tedy od začátku tlak na to, abyste měli výsledky? Už nestačí říct: chceme jít do play off ze čtvrté pozice, protože každé kolo může být poslední…

Přesně takto budeme muset pracovat. Situace je nepříjemná spíše v tom, že chybí vrchol, ke kterému se dá něco načasovat. Může se stát, že se skvěle připravíme na první polovinu základní části. Ta se povede, ale budeme muset najít motivaci, aby dalších třináct zápasů se vydařilo stejně či ještě lépe. A pak skončí základní část a bude znovu potřeba najít motivaci na play off, což bude mentálně obtížné, obzvlášť s tak mladým a nezkušeným týmem, který teď máme. Řada našich hráčů bude hrát mužskou kategorii poprvé. Řada odchovanců taky nikdy v mládežnických kladenských týmech neprošla vyšší soutěží, než byla 2. liga juniorů a dorostenců. A s veškerou úctou k jejím účastníkům to není prostředí, které by vás připravilo, abyste se dostal do superligy.

Hráči ale pracují, lepší se. Koho byste vyzdvihl?

Mám-li být konkrétní, musím zmínit Tomáše Svačinku, který v minulé sezoně neměl přístup, jaký má teď. Já byl přesvědčený o jeho kvalitách a zkušenostech, ale bylo potřeba, aby se dal fyzicky dohromady. To se podařilo. Druhým hráčem je Matyáš Bachmaier, který od ledna 2020 diametrálně změnil přístup k florbalu i to jak sport vnímá. Doufám, že si přístup udrží a pokud bude pokračovat v cestě, na kterou nastoupil, stane se hráčem, o kterého se bude opírat i juniorská reprezentace na mistrovství světa. Jeho přístup je skutečně nadstandardní a je srovnatelný s florbalovou špičkou, se kterou jsem měl v minulosti možnost pracovat.

Motivují oba svým příběhem i ostatní?

Počkejte, já chválím je dva, ale těch hráčů je mnohem víc. Dám příklad progresu: Loni byla atmosféra na lavičce taková, že když se něco nepovedlo, tak se hráči dohadovali, kdo za to může. Dnes se sami hlásí, kdo má za chybu větší zodpovědnost. To je projev sebedůvěry. Lidi, kteří jsou ochotni přebírat zodpovědnost, si připustili, že mají možnost dění ovlivnit. Je to obrovský vývoj v týmu a mě teď v této atmosféře trenérská práce baví tak, jak mě možná v kariéře nikdy nebavila.

Může ona zodpovědnost být klíčem jak uspět proti „slabším“ soupeřům, se kterými jste v minulé sezoně zbytečně ztráceli body?

Může to tak být, ovšem taky to může být svazující. Sen každého trenéra je, aby se tým namotivoval stejně proti všem soupeřům, ale realita je jiná. Každý, kdo dělal sport, to ví. Věřím ale v to, že jsme si pojmenovali, na co se budeme v sezoně koncentrovat a co můžeme ovlivnit. A to je přístup, naše nasazení, sebekontrola a koncentrace. Pokud tyto cíle dokážeme naplnit, budeme schopni uspět.