Pro prvotní myšlenku se nestačí vrátit zpět pouze o rok, ale rovnou o rok a půl na počátek února 2016, kdy jsme s přítelkyní navštívili Thajsko. Poslední večer jsme seděli v baru u pláže, užívali si happy hours a přemítali o všem, co jsme za poslední tři týdny zažili. Po několika drincích jsme nakonec dospěli k tomu, že nás cestování baví, naše stávající práce naproti tomu zase tolik ne a proč tedy nevyjet na delší dobu a nepoznat trochu svět (úsměv). Hned po návratu z Thajska jsme tedy začali vše chystat k našemu odjezdu. Nutno dodat, že Austrálie pro nás zpočátku rozhodně nebyla naše vysněná země a volba číslo jedna, jelikož jsme upřednostňovali Kanadu a Nový Zéland. Ale z různých důvodů jsme se nakonec dostali právě ke klokanům, což se nakonec ukázalo jako skvělá volba a rozhodně toho nelitujeme.

Všechny zásadní věci, bydlení a práci jste řešili až na místě?

Tři zásadní věci pro nás představovalo bydlení, práce a škola, protože v Austrálii se k pracovnímu povolení musí také studovat. Školu a samotná víza jsme si zajistili přes agenturu a zbytek jsme si již zajišťovali sami. S bydlením nám velice pomohla kamarádka mé přítelkyně a její manžel, kteří byli v Austrálii již třetím rokem a kteří měli zrovna volný pokoj ve svém bytě. Spolubydlení je v Austrálie nejrozšířenější a vzhledem k cenám také téměř jediný možný způsob bydlení. Oba nám v prvních týdnech hodně pomohli a díky nim jsme měli skvělý odrazový můstek pro náš další pobyt. Práci jsme si během cca tří týdnů našli oba sami. Obecně platí, že o práci je nejlépe žádat osobně, takže jsme dali na radu ostatních a s hledáním počkali až po příletu do Austrálie.

Už je to rok, co jste odjeli a vypadá to, že k trvalému návratu se stále nemáte.

Je pravda, že jsme se rozhodli si svůj pobyt na druhé straně světa ještě malinko prodloužit. Před naší první cestou jsme si udělali docela dlouhý seznam míst, na které bychom se chtěli podívat. A i přesto, že jsme toho v posledním roce nacestovali opravdu mnoho, tak se náš seznam namísto zúžení ještě více rozšířil (úsměv). Austrálie je krásná země s nespočtem dech beroucích míst a obrovských vzdáleností, takže není možné vidět vše pouze za jeden rok. Tedy pokud se k tomu musí ještě pracovat.

Dokážeš si představit, že byste u protinožců zůstali třeba natrvalo?

O trvalém pobytu v zahraničí jsme zatím neuvažovali a myslím, že to pro nás v současné době není aktuální otázka.

Jak to teď v Austrálii máš s florbalem a sportem obecně?

Před svým příletem do Austrálie jsem kontaktoval klub v Sydney, ve kterém působí více českých hráčů a počítal s tím, že se budu dále věnovat florbalu. Bohužel jak tento oddíl, tak také ostatní kluby působící v Sydney a jeho okolí, nejsou v blízkosti našeho bydliště, což celou situaci výrazně zkomplikovalo. Náš první pobyt byl plný cestování a nových zážitků a do toho pravidelné a zdlouhavé dojíždění na tréninky bohužel nezapadalo. Pokud by to ale po našem návratu do Austrálie bylo možné, rád bych se k florbalu alespoň příležitostně vrátil, protože je to sport, který miluji a hokejku jsem už v ruce neměl opravdu dlouho. S výjimkou období, kdy cestujeme, se však snažím provozovat jiné sporty, jakými jsou tenis, plavání, běh, plážový volejbal nebo jóga. Také se chystám proniknout do tajů surfingu, tak uvidíme, jak mi to půjde (smích).

Austrálie vykazuje slušné výsledky na reprezentačním poli. Zejména na nedávno skončeném mistrovství světa juniorů si vedla znamenitě. Jaká je ale úroveň florbalu přímo v zemi?

Upřímně musím přiznat, že australský florbal vůbec nesleduji, tudíž bych se ho neodvážil hodnotit. V průběhu roku jsem sledoval pouze výsledky a online přenosy kladenských týmů, zejména juniorů, B-týmu a A-týmu. Jediné, co můžu na sportovním poli hodnotit, je práce s mládeží, jelikož jsem několik měsíců působil jako tenisový trenér u mládeže. V přístupu k mládeži mají v Austrálii diametrálně odlišný přístup než my a myslím, že hodně věcí bychom se od místních trenérů mohli naučit.

Doporučil bys podobnou misi i ostatním našincům?

Za sebe bych určitě všem doporučil na nějakou dobu vycestovat a zažít něco nového. Už samotný fakt, že jsme si svůj pobyt v Austrálii prodloužili, hovoří sám za sebe. Za pouhý jeden rok jsem měl možnost potkat stovky zcela odlišných lidí s rozdílnými zvyky, navštívit místa, o kterých se mi ani nesnilo, že bych se na ně mohl někdy podívat a hlavně jsem získal zcela nový pohled na život.