Ani druhý superligový výjezd Kanonýrů do Prahy body nepřinesl. Tentokrát Kladno nestačilo na Sokol Vinohrady 2:5, když se za hosty gólově prosadili Papoušek a Stůj. Příští sobotu Kanonýři doma hostí celek FBC Ostrava.
Soutěžní sezona už skončila, ale rozjelo se období neligových turnajů. A tak se o víkendu dva celky elévů účastnily Tatran Cupu, v němž si Kanonýři sáhli i na bronzové medaile.
Michal Rott: „Tým nosorožců Rhinos se představil první květnový víkend na neligovém turnaji Tatran Cup. Sobota patřila základní části, kde jsme se postupně utkali s týmy FBŠ Hattrick Brno, Black Angels, Floorball Club Falcon. Narazili jsme na velmi dobře hrající soupeře, kteří nám ‚zatápěli pod kotlem‘ a nedali nám nic zadarmo. Soupeřům jsme dovolili až moc a z toho plynulo naše umístění na posledním místě skupiny D. V neděli jsme začali brzkou rozehrávkou finálového pavouka B (9-16. místo) s TJ Sokol Královské Vinohrady, které pro nás opět přes náš vyrovnaný výkon skončilo nevalně. Poté se mám povedlo obrátit a vyhrát velmi vyhecované utkání s týmem Vosy Praha. To nám dodalo tížené sebevědomí a finální zápas s Tatranem Střešovice White byl pro nás jenom třešničkou na dortu. Naše cesta turnajem skončila na 13. místě. Když shrnu náš sportovní výkon, tak jsme nebyli vyloženě horším týmem. Všechna utkání měla vysoké tempo, povedlo se nám vybojovat spoustu balónků a vytvořit mnoho šancí, akorát se nám nedařilo je proměňovat. Když se nad tím zamýšlím, hráli jsme dobrý nátlakový florbal, vybojovávali spousty míčků a byli velmi nepříjemní soupeři, což je přesně ten styl, který chceme hrát. Kluky musím za turnaj pochválit, vždy to nemusí vyjít přesně podle plánu. Taková utkání ale potřebujeme. Je zapotřebí hrát vyrovnané, vyhecované duely a klidně je i prohrávat. To nám dá nejvíc. To je cesta a cíl. Nechci, ale aby z toho úryvku bylo patrné že kluci hráli výborně, udělali jsme spoustu chyb a v naší hře je řada mezer. Ale herní pokrok a nasazení tam bylo a nebyly to jenom odevzdané zápasy. Dále se mi líbilo vzájemné fandění a trávení volného času s druhým týmem. Děkuji rodičům za podporu a klukům za jeden z posledních turnajů.“
Pavel Hegenbart: „Druhý tým elévů se ve skupině C utkal s Tatranem White, Štíry České Budějovice a SKV. Prvni dva zápasy ve skupině jsme odehráli velmi dobře, tedy ve vysokém tempu, většinu času jsme hráli kreativně s balonkem a vytvářeli si spoustu brankových příležitostí. Do třetího zápasu proti SKV jsme vstoupili laxně, přizpůsobili jsme se pomalé hře soupeře a až po dvou inkasovaných gólech se hra zlepšila. O přestávce jsme si řekli, že toto nejsme my, a musíme ještě přidat a vrátit se ke své rychlé hře. To se povedlo. Utkání jsme v druhé půlce ovládli. V neděli nás čekalo play off. Ve čtvrtfinále jsme narazili na brněnský Hattrick. Na utkání jsme se připravili velmi zodpovědně, kdy si kluci sami řekli, jak budou hrát a z jejich diskuse vzešlo velké odhodlání zápas vyhrát. Od začátku do konce zápasu jsme byli lepším týmem a zaslouženě jsme postoupili do semifinále proti Tatranu Red. Nadšení a sebevědomí z postupu nám zůstalo a do zápasu jsme vstoupili s velkým odhodláním se o postup do finále porvat. Bohužel se ukázala síla soupeře, a i když kluci bojovali do poslední minuty, tak to na velmi kvalitního soka (pozdějšího vítěze) nestačilo a poprvé jsme na turnaji prohráli. Do zápasu o třetí místo se Spartou jsme vstoupili velmi bojácně. Postupem času jsme se oklepali a zápas jsme ve třetí třetině zlomili a vybojovali bronzové medaile. Kluky musím za celý turnaj pochválit, odehráli šest velmi kvalitních a těžkých zápasů, během kterých nevypustili ani jedno střídání, ani jeden souboj. Kluci děkujeme! Fanouškům děkujeme za podporu.“