Vojto, jaký byl z Tvého pohledu zápas ve Varech, který tak trochu tradičně skončil až v prodloužení, jak bývá proti Hurikánům už pravidlem?

Musím přiznat, že jsem čekal poněkud vypjatější atmosféru, zároveň to bylo seznámení s poměrně obměněným kádrem Varů. Obecně jsme určitě mohli předvést více ze hry. Co se týká prodloužení, tak zrovna tady nejde najít proti Varům v paměti moc šťastných vzpomínek, ale pozitivně hodnotím, že jsme to nevzdali a dokázali jsme srovnat.

Hraješ po boku Filipa Ullmanna v elitní formaci. Jaké to pro tebe je?

S Fílou jsem hrál už i před mým zraněním a sedli jsme si. Vnímám Filipa jako autoritu a snažím se od něho okoukat věci, co by mi ve hře pomohly. Je to dobrá pozice, která mi vyhovuje.

Co očekáváš od zápasů na Kladně?

Od Varů to samé, co předvedly doma a od nás pro změnu očekávám sebejistější hru do útoku a disciplinovanější do obrany.

Máte za sebou náročné play off. Pomáhá, že program baráže je rozprostřený do tří víkendů?

Určitě nám to dost pomůže, odpočinek a regenerace jsou teď opravdu důležité. Tým nemáme bohužel kvůli neustálým zraněním a nemocem kompletní. Na druhou stranu aspoň hráči, kteří by třeba nedostali tolik prostoru, se dostanou na hřiště a mohou ukázat, co v nich je.

Už jsi zmiňoval tvé zranění. Tak jak těžké bylo měsíc a půl sledovat zápasy ze střídačky jen jako divák?

Trvalo mi docela dlouho, než jsem se na lavičce uklidnil. Základní část byla ještě celkem v pohodě, ale jak začalo předkolo proti Plzni, nemohl jsem to na střídačce vydržet. Postupem času jsem si na to zvykl a troufám si říct, že jsem pomohl aspoň po psychické stránce. Ale není příjemné sledovat utkání jen přes mantinel.