Kladno hrálo více méně o prestiž, kdežto Sparta musela vyhrát, aby se vyhnula play-down. Nakonec byl zápas jasným obrazem toho, jak je těžké vyhrát, když musíte, a jak pohodlně se hraje, když můžete.

Sparta jela do Kladna s hodně těžkou hlavou. Prohrou s Libercem se totiž záhy ocitla na deváté příčce, tedy za branou play-off. Jediné, co v neděli musela, bylo vyhrát. A to v základní hrací době. Jedině tak se mohla bodově srovnat s Libercem a posunout ho díky lepšímu skóre na deváté místo. Domácímu Kladnu šlo víc než o výsledek o prestiž. První duel v play-down má už jistý s Bohemians, šlo jen o to, jestli začne doma. Nakonec se ale ukázalo, že dnešní zápas měl vlastně tři aktéry – Kladno, Spartu a Liberec. A jak to dopadlo? Kladno si zvedlo sebevědomí, Sparta ho ztratila a pod Ještědem se bouchá šampaňské…

Ale Kladno se chtělo ukázat také proto, že zápas snímala ČT4.

Sparta začala mnohem lépe. Chuť Pražanů vyhrát byla zřejmá od prvního hvizdu. Kladno se nedokázalo dlouho vymanit ze sparťanského sevření. Nedůrazná hra domácích, podpořená řadou chyb v obrané fázi také vedla k prvnímu inkasovanému gólu. V polovině páté minuty vystřelil směrem k domácí bráně, kterou hájil Honza Bobisud, Michal Vrtiška. Mnohokrát odražený míč dlouho skákal před brankovištěm, až se setkal s florbalkou Petra Duchka. Ledabylá střela skončila v síti a Sparta vedla.

Domácí jako by se nepoučili z lekce napadání, kterou jim hosté udělili při prvním gólu. Na začátku deváté minuty se totiž opakovalo to samé. Z úctyhodné vzdálenosti vystřelil sparťanský Jan Marvánek, střelu ale Bobisud vyrazil. Bohužel k úplně osamocenému Vlastimilu Princovi. Ten na nic nečekal, z metru míč napálil a domácího gólmana prostřelil. Sparta tak během tří minut zúročila svou aktivní hru a vedla již o dvě branky.

Opařené Kladno se sebralo až v polovině desáté minuty, když se poprvé dostalo ke střele na soupeřovu bránu. O minutu později ale už bylo všechno jinak. Domácí začali nacházet skulinky v soupeřově aktivní hře dopředu. Parádní akci předvedli na začátku jedenácté minuty David Ryneš a Honza Hněvkovský. Prvně jmenovaný bravurně vypíchl míč sparťanskému křídlu ještě na vlastní polovině a rychlým postupem vpřed na sebe natáhl obranu hostí. Když pak šikovně prostrčil míč úplně volnému Janu Hněvkovskému, nezbývalo než překonat sparťanského gólmana Dřízhala. A to se mu povedlo, navíc ukázkovým „hokejovým“ blafákem. Kladno stáhlo skóre na 1:2 a dostalo se na koně. Do konce prvního dějství se hra zcela otočila. Sparta začala najednou víc bránit a čelit řadě střel. Kladno se během deseti minut se Spartou střelecky téměř srovnalo. Stav střel na bránu byl totiž 9:10.

Začátek druhé třetiny byl zcela opačný než v případě první třetiny. Domácí Kladno během pauzy nezapomnělo, jak na Spartu. A to potvrdilo na konci dvaadvacáté minuty. A opět skvěle zaúřadovalo duo Hněvkovský-Ryneš. Teď se však role otočily. Hněvkovskému se povedlo vytočit z rohu za bránou hostů a poslat pas Rynešovi, tentokrát Martinovi. Ten lehce tečovanou nahrávku přesně trefil ve vzduchu a nedal domácímu brankáři nejmenší šanci zareagovat. Stav 2:2 se stal pro Spartu noční můrou. Jediné absolutní vítězství mělo nějakou cenu.

Jenže to by Sparta nesměla zpestřit polovinu druhé třetiny dvojitým vyloučením v rozpětí jedné minuty. Kladno ale nedokázalo početní výhodou 5 na 3 zužitkovat. I když ke vstřelení třetí branky byl blízko Radek Šikola. Trefil však tyčku Dřízhalovi branky. Tři vteřiny před vypršením druhého trestu hostí se i oni dočkali početní výhody. Ovšem, stejně jako domácí Kladno, selhali v koncovce.

Hra se po zbytek druhé třetiny přelévala ze strany na stranu, přičemž na obou bylo k vidění mnoho zajímavých momentů. Zcela vyrovnané síly obou mužstev podrželi oba gólmani několika famózními zákroky. Nervozita ve Sparťanském ochozu však byla stále citelnější.

Sparta nastoupila do poslední třetiny s jasným cílem. Vyhrát. A taky to tak vypadalo. Opět převzala iniciativu a tlačila Kladno na jeho polovině. Hosté si byli vědomi, že rychlé napadání na Kladno platí. Rána pod pás ale přišla na konci šesté minuty. A nebyl u toho nikdo jiný než Jan Hněvkovský a David Ryneš. Ti potrestali hrubou chybu zkušeného Sparťana Vlastimila Prince, když jako poslední hráč chtěl obejít Hněvkovského. To se mu ale nepovedlo. Kladenský forvard posunul balón nabíhajícímu Davidu Rynešovi, který se záhy ocitl před brankářem Dřízhalem. Přízemní střelou sice sparťanského gólmana nepřekvapil, se štěstím ale míč propasíroval do sítě.

Sparta věděla, že je zle a celou hru podřídila útoku. A vedlo se jí nadmíru dobře. Dokázala domácí mužstvo zamknout na několik minut na jeho vlastní polovině, chyběla ale přesnost a koncovka. Na druhou stranu, když se podřídí vše útoku, obrana se stává děravou. Kladno vyšlo do několika breaků. Nejprve ale v padesáté minutě spálil jasnou šanci Honza Louvar, když ze tří metrů přestřelil bránu. O minutu a půl později zase zázračně zlikvidoval střeleckou tutovku domácího kapitána Leipnera Dřízhal.

Dvě a půl minuty před koncem si hosté vzali oddechový čas, po kterém nasadili do pole samé ostrostřelce a zkusili hrát power play. Kladno nakonec poslední dvě minuty hrůzy přečkalo a poslalo tak Spartu do play-down.

REAKCE OBOU CELKŮ:

JAN HNĚVKOVSKÝ (FBC KLADNO):

Pro Jana Hněvkovského byl dnešní zápas výjimečný hned z několika důvodů. Nejen proto, že je to bývalý Sparťan, ale také proto, že v prvním vzájemném mači byl kvůli administrativní chybě diskvalifikován. Nakonec prožil zápas snů.

Honzo, dneska jste spolu s Davidem Rynešem rozhodli zápas. Kdy si naposledy něco takového zažil?

To si pamatuji úplně přesně, bylo to minulý rok, kdy jsme na Kladně hráli semifinále o postup do extraligy. Tenkrát jsem dal tři góly a na jeden nahrál. Vyhráli jsme 4:3.

Jak bys vysvětlil to, že dnes, když Kladnu de fakto o nic nešlo, jste předvedli takový výkon?

Já to tedy vezmu od sebe. Měl jsem proti Spartě motivaci, protože jsem tam pět let hrál. A dvojnásobnou motivaci mi dalo to, že jsem byl na Spartě diskvalifikovaný kvůli administrativní chybě. A proto jsme tam prohráli. Dostali jsme pětiminutový trest, který Sparta potrestala dvěma góly. Kluci ze Sparty mi pak s úsměvem děkovali, že jsem ji to vlastně vyhrál. Dneska to byla pro mě taková malá satisfakce.

Z pohledu celého mužstva bych si asi dnešní hru vysvětlil tak, že jsme prostě chtěli hrát, měli jsme chuť, ale nic nás netlačilo. Užívali jsme si hru bez toho, abychom byli pod tlakem. Šli jsme do toho s tím, že se musíme připravovat na zápasy v paly-down. A lépe to dopadnout nemohlo. Jdeme do dalších bojů s hřejivým vítězstvím.

Přesto vás ale Sparta dokázala na dlouho zatlačit…

To je samozřejmé, potřebovali vyhrát. A o to víc v poslední třetině, kdy museli dát dva góly. My jsme se snažili tu hru hodně kouskovat, právě proto, abychom je nedostali na koně. Hráli jsme jen na dvě pětky, takže nebylo ke konci sil na rozdávání. Nevím, jak to vypadalo s tribuny, ale já má pocit, že dnes to byl mimořádně bojovný zápas.

Dokázali jste během hry postřehnout to, jak vás Sparta dokázala napadat ještě na vlastní polovině? Měli jste velké problémy přejít do útoku…

Ano. Náš dlouhodobý problém je v tom, že máme dost statickou rozehrávku. Dlouho držíme míče a necháme se pak lehce obsadit. Rádi se na to podíváme v televizi…

JIŘÍ UHER (asistent trenéra Sparty)

Sparťanský asistent Jiří Uher dlouho hledal slova k dnešnímu výkonu. Nešlo však podle něj o jediný výpadek, takže se Sparta musí s play-down smířit.

Po prvních deseti minutách to vypadalo, že domů pojedete s lehce nabitými třemi body. Pak se to ale zlomilo. Co se stalo?

Byla to stejná křeč jako s Libercem, se kterým jsme prohráli skoro stejně. Prostě jak neodskočíme rychle na výraznější rozdíl v počtu vstřelených branek, tak kluci nemají psychiku na to, aby zápas zvládli. V momentě, kdy jsme dneska dostali první gól, tak se všichni začali obávat toho, co nakonec nastalo. Kladno to díky našim fatálním chybám otočilo. Takže tady se to zlomilo.

Dobře, ale Sparta přeci není extraligový nováček, který by mohl mít takové problémy s psychikou…

To jistě ne, ale v momentě, kdy tým balancuje na hranici play-off a play-down je to vždycky o psychice. A víc psychicky vypjatý zápas než ten dnešní asi být nemůže. Dneska jsme hráli vlastně o všechno. Buď - anebo. Bohužel pro nás anebo.

Napadlo vás na začátku sezóny, že to může dojít až sem?

Ani ve snu. Nejsme na to zvyklí. Dlouho to vypadalo, že ustojíme pohodlně 6-8 místo. Nikdo si nepřipouštěl, že budeme mít problémy s tím, udržet se v extralize. Pak přijde takový zápas jako dneska, který vás může poslat klidně do první ligy, protože v play-down není moc prostoru na reparát a může se tam stát všecko, a hráči se sesypou.

Čím to podle vás je, že se Sparta dostala až sem? Po prvním kole bych to netipoval…

Podle mě jde o to, že jsme ve druhé části vlastně nedokázali porazit jediného soupeře nad námi. Oproti tomu třeba Liberec se zvednul a získal body od lepších týmů. No a pak jsou to jednoduché počty, když nás porazil Liberec a dneska i Kladno…

Jak si ale vysvětlujete to, že dneska jste vlastně skoro celou poslední třetinu ovládali hru, přesto vám tam nepadl ani jeden gól? Naopak jste inkasovali po obrovské chybě.

Z mého pohledu tam chyběla koncovka. Taková ta lehkost, která vede ke gólu. Kluci prostě tak moc chtěli a hlavně potřebovali dát gól, že do toho šli s moc velkou vervou a nerozvážností. Jsem si jistý, že v jiných, méně vypjatých zápasech by padlo mnohem víc branek do sítě soupeře.

Útěchou vám snad může být, že vás čeká nejslabší celek tabulky Pardubice…

To je to jediné. Na druhou stranu náš tým teď dostal dvě tak těžké rány, že se lze obávat čehokoliv. Dneska to byl zářný příklad, kdy jsme soupeře drželi na vlastní polovině, přesto jsme prohráli. Kde je psáno, že takto to nebude vypadat s Pardubicemi…