Martine, jaké byly tedy tvoje začátky s florbalem?

Začal jsem s ním docela pozdě. Bylo to způsobeno tím, že jsem až do osmnácti let hrál ve Zlíně házenou. Nicméně ve volných chvílích jsem si s kamarády chodil zahrát i jiné sporty a většinou to byl právě florbal, třeba na gymplu jsme měli školní florbalovou ligu. Následně jsem se kvůli škole přestěhoval do Prahy a s házenou jsem skončil. Asi po roce mi začal kolektivní sport chybět, a právě v té době mě spolužák přivedl k florbalu.

Evidentně ti ale hned šel, protože v premiérové sezoně za pražský Mobydick jsi v 18 zápasech nasázel 60 branek.

Florbal mě od začátku hodně bavil, a tak to mám dodnes. Samozřejmě díky tomu, že jsem začínal v 9. lize, se mi skoro od začátku dařilo i bodově. Ale hlavně jsem měl radost z toho, že jsem se začínal herně posouvat a trochu florbalu rozumět.

Jsme-li u statistik, pak neskutečně vypadá ročník 21/22. Odehrál jsi 39 zápasů, dal 69 branek a na dalších 36 přihrál. Dohromady neuvěřitelných 105 bodů! Jak na tu sezonu vzpomínáš?

Byla v podstatě mou druhou ve Slavii, protože tu předchozí skoro celou zrušil covid. Měli jsme od začátku výborný tým, plus nás ještě v průběhu doplnilo několik kvalitních borců (Svačinka, Kašovský, Šimík). Takže se nám jako týmu dařilo a začali jsme trochu pomýšlet na postup do Národní ligy. Bohužel jsme tehdy nezvládli sérii v 1. kole play up, když jsme po vedení 2:0 na zápasy nakonec prohráli 2:3 s Prague Tigers. Byla to tedy vydařená sezona s docela trpkým koncem.

Toužil si po svém osobním posunu do vyšší ligy? A předpokládám, že do Kanonýrů tě nasměroval právě spoluhráč ze Slavie a teď i z Kladna Tomáš Svačinka.

Ano. Právě v loni na podzim, když šel Sváča ze Slavie na měsíční hostování do Kladna, jsem začal uvažovat nad tím, že bych se taky chtěl posunout a vyzkoušet si vyšší soutěž. Často jsme to v průběhu roku právě se Sváčou řešili a nakonec to dopadlo tak, že s Dušanem domluvil, že se budu moct připojit k týmu na letní přípravu a v létě zabojovat o místo v kádru. Taky jsem se chodil dívat na kluky, když hráli play off a následně baráž. Žádné jiné týmy jsem tak neřešil.

A z oné letní zkoušky byl velmi rychle přestup. Čekal jsi, že to bodově půjde i na Kladně?

Určitě nemůžu říct, že jsem to čekal, protože ten skok mezi divizí a první ligou je obrovský. Ale postupně si na to tempo začínám zvykat a jsem samozřejmě rád, když mi tam něco spadne. Každopádně je hodně herních činností, na kterých musím pracovat a zlepšovat se. V tom mi dost pomáhají spoluhráči, kteří mají mnohem více florbalových zkušeností než já a hlavně jsou vždycky ochotní mi s čímkoliv poradit.

Jak tě potěšil sobotní hattrick pro Startu?

Gól vždycky potěší, ale mám hlavně radost z toho, že se začínáme s klukama v lajně sehrávat a jsme produktivní. Do zápasu se Startem jsme šli s tím, že potřebujeme konečně naplno bodovat a ukázat sílu, kterou jako tým máme, což se nám myslím povedlo. Takže po zápase panovala spokojenost, ale už se zase musíme dívat dopředu, protože nás do konce září čeká několik těžkých zápasů v hodně nahuštěném programu.

Tudíž je jasné, jaké týmové cíle máte, že?

Ano, kluci už na jaře při fantastické cestě vyřazovací částí ukázali, že mají obrovskou sílu. Tým se ještě v létě doplnil o několik kvalitních hráčů, takže ambice jsou nejvyšší.