Byly to jeho první ostřejší zápasy po jarním přestupu ze Švýcarska do Kladna. A Matěj Čermák se uvedl skvěle - byl důležitou součástí party, která v kategorii PRO ovládla prestižní Czech Open, on sám navíc dostal cenu pro nejlepšího střelce (devět branek) a skončil druhý v produktivitě (9+4).
Kladenští Kanonýři vyhráli v kategorii PRO prestižní turnaj Czech Open. Ve finále prožili skvělý start, pak krizi a následně zase vzkříšení, po kterém porazili švédský celek RIG Umea 8:5. Vítězství na legendárním turnaji napumpuje do týmu sebevědomí, bylo zároveň skvělou školou pro juniory a dává i dobré vyhlídky pro Pohár Českého florbalu, do něhož áčko vstoupí v sobotu venkovním duelem proti Sokolu Brno.
A-tým Kanonýrů si zahraje finále prestižního turnaje Czech Open. Do play off kategorie PRO postoupilo Kladno ze druhého místa, v sobotním čtvrtfinále pak nejprve porazilo Lišky Písek 7:2 a vpodvečer i Sokol Pardubice 6:4. Ve finále, které je na programu v neděli od 16 hodin v UNYP aréně Podvinný Mlýn, se Kanonýři střetnou se švédským RIG Umea.
A-tým Kanonýrů získal před blížícím se startem sezony další posilu. Z pražských Bohemians přichází 21letý obránce Vojtěch Bílek, jenž má na svém kontě už přes 100 superligových zápasů. „S Vojtou jsme se bavili už rok nazpátek a teď se to potkalo, že rád přijme naši výzvu a nám do týmu zapadá tím, že dostane velký prostor. Ukázal, že je schopný být tahounem,“ říká šéf Kanonýrů Zdeněk Jirák.
Sám říká, že rok 2021 byl v jeho životě zlomovým. Dušan Přívara se stal hrdým otcem Samuela, zároveň musel podstoupit operaci, aby teď byl coby obránce nejproduktivnějším hráčem Kanonýrů v 1. lize. O divokých 12 měsících vypráví Albín v rozhovoru pro klubový web.
Končí nám rok 2021, jaký pro tebe byl?
Musím říct, že jeho začátek byl jak na houpačce - hodně smutný a veselý zároveň. Zasáhlo nás úmrtí v rodině, do toho jsme se s manželkou dozvěděli, že čekáme miminko. A tak musím říct, že pro mě to byl zlomový rok v životě.
Pojďme nejdříve na jeho začátek. Mohli jste trénovat, ale hrát bylo zapovězené. Jak náročné to bylo pro florbalistu, který miluje zápasy, po psychické stránce?
Asi jako pro každého v té době. Všechno bylo omezené, zápasy se nehrály, ale mohli jsme alespoň společně trénovat a nemuseli už běhat a cvičit jen sami. To bylo pozitivní, než jsem si počátkem února zlomil v kotníku kůstku. Zranění mě limitovalo v pohybu a především začalo zlobit v klidovém režimu.
A tak jsi musel na operaci?
Řešili jsme to s doktorem a po magnetické rezonanci bylo jasno. V dubnu proběhla operace a následovala rehabilitace. Byl jsem moc rád, že vše proběhlo rychle a to především díky profesionální péči od Kanonýrů - od lékaře až po fyzioterapii.
Pak přišly prázdniny a blížil se manželčin termín porodu.
Ano. 30. srpna se nám narodil syn Samuel a byl to silný zážitek, jak se něco tak úžasného a krásného může vejít do pupíku (úsměv). Změnilo mi to celý život, protože teď vím, že čas nezastavíš a je potřeba nespěchat a užívat každou chvíli života. S malým vidím, jak všechno rychle utíká.
Brzy po narození syna jsi se vrátil na hřiště. Jaké to bylo?
Fajn, těšil jsem se. Musel jsem se rozkoukat. Věděl jsem, že na hřišti nejsem od toho, abych dával góly, ale pomohl týmu hlavně mentálně, protože už mám nějaký věk. Tudíž jsem body nijak neřešil.
Pravda, v prvních čtyřech zápasech jsi měl dvě „vajíčka“. Ale pak jsi dal dva góly Petrovicím, které znamenaly jubilejních 400. bodů v áčku Kanonýrů a už ses neuvěřitelně rozjel.
Góly proti Petrovicím mě potěšily, ukázaly mi, že jdu správnou cestou. A 400. bod? Asi je to dobrý, ne? Přiznám, že jsem o tom nevěděl, dokud jsi mi na BIOSce neřekl, že s k té hranici blížím. Teď body přibývají (aktuálně 19+10), ale je to nastavené tím, že mám velkou důvěru od trenéra a tím, jak hrajeme jako tým. Snad si produktivitu udržím do důležitých momentů sezony.
Je před námi rok 2022. Co bys Kanonýrům popřál?
Samozřejmě aby jim sloužilo zdravíčko a abychom se mohli potkávat na zápasech.
