Do pozice hráčů se ovšem vrátí až po doléčení problémů s koleny, které oba trápí. Zejména u Riebauera se bude jednat o delší herní pauzu. Do té doby budou působit v pozici klasických trenérů.

Družstvo Kanonýrů přebíráte v nelehkém období. Jaké budou cíle do nadcházející sezony?

Přívara: Musíme se odrazit od dna, kam jsme opět spadli. Věřím, že udáme správný směr a hráči pochopí, co všechno je třeba udělat, abychom tam dole nezakotvili a mohli se pomalu odpíchnout.
Riebauer: Určitě nikdo nechce, aby se opakoval již tradiční scénář postup-sestup. Cíl bude teď tedy dlouhodobější. Připravit tým na superligu jak po taktické, tak po fyzické stránce. Vzhledem k tomu, že budeme muset začít od základů, to rozhodně nemusí být otázka jednoho roku. Zkrátka chceme tým dostat na takovou úroveň, aby po postupu nebylo zapotřebí přitáhnout X dalších hráčů či trenérů.

Jste vedeni jako rovnocenná trenérská dvojice. Jak máte rozdělené kompetence?

Riebauer: Já to vnímám tak, že v současné době jsme rovnocenná dvojice. Časem se asi vykrystalizují určité věci, na základě kterých k rozdělení jednotlivých kompetencí dojde. Dušan bude silný v jednom, já třeba v druhém. Přece jen to bude naše první oficiální trenérská štace u mužů.
Přívara: Jak říká Ondra. Při zápasech, kdy budu na hřišti, tak bude mít hlavní slovo Ondra, ten to uvidí z jiného pohledu, lepšího než já na hřišti.

Trenérskou činnost budete kombinovat s hraním. Jak těžké bude zvládat obě role?

Přívara: Tak zatím to budu kombinovat jen já. Je to něco jiného a člověk musí být i kritický sám na sebe, což mi problém nedělá. Nebude to první zkušenost, kdy budu hrající trenér. V Jihlavě jsem takhle trénoval a hrál za dorost. Ale jinak to bude usměrňovat pajda Ríboš (smích).
Riebauer: Jak říká Dušan, já to kombinování ještě dlouho řešit nebudu muset. Uvidím až po kompletní rekonvalescenci, jestli budu chtít ještě vůbec naskočit na palubovku a jak bude tým v tu chvíli vypadat.

Jaké hráčské změny chystáte v kádru, který neudržel superligu?

Přívara: Za mě, nikoho nebudeme chtít vyhodit. Všem řekneme, jak to vidíme, co budeme očekávat a chtít, abychom se posunuli dál. Každý dostane možnost se poprat o sestavu. Otevřeně říkám, že všichni jsou na stejné startovací čáře.
Riebauer: Tak tak. Hráči si musí uvědomit, že je načase vystoupit ze stereotypu a začít opravdu makat. Nelze stále dělat to samé a očekávat jiné výsledky. Jestli bude tým třeba doplnit, to uvidíme až v průběhu přípravy.

V sestupové sezoně Kanonýři často oproti svým soupeřům ztráceli v taktické připravenosti. Jakým způsobem chcete řešit tento problém?

Riebauer: Musíme se hře věnovat jak po komplexní systémové stránce, tak z hlediska dílčích herních věcí a HČJ (herní činnosti jednotlivce, pozn. red.). Nejtěžší práci vidím u špatných rozhodovacích automatismů jednotlivých hráčů.
Přívara: Chceme hlavně hráčům ukázat, že florbal je jejich láska, ten sport musí opět milovat a je to jedno s druhým. Videorozbory, systémové věci, hráčské dovednosti. Hráči musí pochopit, proč tohle všechno děláme a co tím chceme docílit.

Celý oddíl má obecně chorobný nedostatek TOP brankářů. Jak budete řešit tento problém?

Riebauer: Řekl bych to asi takhle. Do přípravy vybereme určitý počet gólmanů a o tom, zda budeme potřebovat využít externí zdroje, se přesvědčíme v průběhu přípravy. Stejně jako u jiných postů.
Přívara: Každý dostane šanci a záležet bude na jeho přístupu. Potom se teprve bude řešit, jestli někoho přivedeme zvenku.

Jak by váš tým měl vypadat a kde by měl být za rok, abyste mohli říci, že jste spokojeni?

Přívara: Tým by měl být silný, sebevědomý a hlavně cílevědomý. Spokojeni budeme, když se naučíme hrát florbal.
Riebauer: Chceme, aby tým měl nějaký herní obraz a byl něčím specifický. Pokud si za rok sedneme a bude tam vidět jasný pokrok a dobře nastavená a hlavně plněná koncepce, můžeme být všichni spokojeni, ať už bude umístění jakékoli.