Připsal sis první start za kladenský A-tým. Jaký je to pocit?
Jsem určitě rád, že jsem se v letošní sezóně ještě stihl podívat do brankoviště v nejvyšší soutěži, i když to byla jenom krátká návštěva. Lepší zkušenost před juniorským play-off, kdy nám jde o postup do nejvyšší soutěže, jsem asi nemohl získat.

Doufal jsi vůbec, že by ses v této sezoně mohl dostat do branky?
Vůbec jsem s tím nepočítal. V mužích je kvalitních brankářů dost, takže jsem nečekal, že nastane situace, kdy mi trenéři nabídnou post na lavičce. A už vůbec ne, že bych nastoupil do utkání.

Poměrně kuriózním způsobem ses vyhoupl do čela statistik nejvyšší soutěže. Žádný jiný brankář nemá stoprocentní úspěšnost zákroků. Jak se ti kouká na pořadí brankářů?
Prvně jsem si to ani neuvědomil. Až zpětně mi kamarád poslal statistiky. Naštěstí má kladenský A-tým jeden z nejlepších herních projevů v šesti hráčích v poli, takže se v závěru soupeř nedostal do koncovky. Já se na individuální výsledky dívám s odstupem a v tomto případě i s humorem. Přeci jenom statistiky jednotlivce nemají ani zdaleka stejnou váhu, jako výsledky celého týmu.

V soupeřově brance proti tobě stál velezkušený Štěpán Laja, který je o sedmnáct let starší. Byl jsi nervózní?
V první řadě bych chtěl zmínit, že Štěpán odchytal famózní utkání. A nervózní jsem tedy byl, zejména poté, co hned první střela šla do brankové konstrukce. Na druhou stranu mi kluci dost pomohli, co se týče defenzivní práce, takže jsem ani nemusel čelit tolika akcím protihráčů.

Co si z této zkušenosti odnášíš?
Určitě jsem si z utkání odnesl pokoru. Dynamika hry je na mnohem vyšší úrovni, než jsem čekal. Mám před sebou ještě pořádný kus práce, jestli budu chtít v budoucnu pokračovat na této úrovni.