Od obou zákroků uběhlo již několik týdnů. Hráči v těchto dnech především odpočívají a netrpělivě vyhlížejí den, kdy dostanou požehnání lékařů k zahájení rehabilitace. „Od mé operace uběhly tři týdny. Momentálně absolvuji jen punkce krve, kterou se plní mé koleno. Kromě toho jen ležím s ledem na noze, víc zatím bohužel nemám povoleno,“ říká Martin Holčák.

Jeho kolega Ondřej Riebauer je na tom zatím podobně. „Já ještě žádné procedury nemám, protože musím mít nohu neustále v ortéze. Tak to bude ještě minimálně do 22. prosince, kdy jdu na kontrolu,“ krčí rameny kladenský technik.

S přibývajícími týdny mimo florbalové dění se oba hráči již nemohou dočkat svého návratu mezi mantinely. Do tréninkového procesu by se nejraději vrátili okamžitě. Vezmeme-li v potaz, že trenér Zahalka v těchto dnech ordinuje tvrdé kondiční dávky, je jasné, jak moc oba hráči na marodce trpí. „Mně osobně volno pomohlo si odpočinout a udělat věci do školy, ale už mě to ležení na posteli ubíjí. Chození o berlích není o nic zábavnější, zejména pokud potřebuji něco přenášet. V současné chvíli bych nepohrdl ani kondičními tréninky,“ neskrývá své zoufalství Martin Holčák.

„Já si tedy rozhodně volno neužívám, pohybovat se celý den o berlích dá docela zabrat a v noci spát s velmi nepříjemnou ortézou je útrpné. Už se vážně nemůžu dočkat, až mi začnou rehabilitace a budu vědět alespoň orientační datum návratu na hřiště,“ dodává nedočkavě Ondřej Riebauer.

Věřme, že se stav kladenských borců brzy zlepší a oba dostanou povolení k zahájení rehabilitace, která jejich čas strávený mimo sestavu zkrátí na minimum a budou se opět moci předvést domácímu publiku.