Před prvním zápasem s týmem Black Angles Black panovalo mezi všemi zúčastněnými určité napětí, jak to vlastně bude vypadat, zda mají děti na to měřit se s jinými celky a zda již od září skutečně učinily takový pokrok (přiměřený věku a délce tréninku), jak si myslíme. Zápas jsme sice prohráli celkem jednoznačně, ale celkově panovala mezi trenéry určitá spokojenost, protože soupeř byl kvalitativně úplně jinde, což nakonec potvrdil i celkovým vítězstvím. Podařilo se vstřelit i premiérovou branku ročníku a některé z obdržených branek lze přičíst nezkušenosti či vyjukanosti dětí nebo i chvilkovým ztrátám koncentrace. Jediné s čím jsme nebyli příliš spokojeni, bylo u některých dětí méně pohybu než by bylo potřeba.

Po zápase jsme si toto vysvětlili a do druhého zápasu s dalším týmem klubu Black Angels a to White jsme nastupovali s odhodláním být lepší než při premiéře. To se nakonec podařilo a výsledkem bylo výrazné vítězství. Pozitivem bylo, že se na brankách podílelo více hráčů a na všech byla vidět chuť do hry a snaha předčít soupeře. Přitom stačilo tak málo: běhat a přihrávat si. Střely a následně góly pak už byly jen logickým vyústěním těchto činností.

Toto vítězství nás posunulo do skupiny hrající o 4. až 6. místo, což bylo jistě pozitivní. Na druhou stranu si děti zřejmě myslely, že nyní už se soupeři porazí sami a nebude nás to stát příliš mnoho úsilí. Takže po výhře přišel rychlý a tvrdý pád na zem, prostě Orka si to vítězství zasloužila. Pokud nebudeme běhat dopředu a dozadu, nebudeme si přihrávat a naopak budeme zkoušet individuální průniky a zakončení, tak se úspěchu nedočkáme. Není třeba se o tomto zápase více rozepisovat, protože pozitivního tam nebylo skoro nic.

Poslední zápas na turnaji nás čekal proti Draci, který sázel na dvě výrazné individuality. Již před zápasem bylo jasné, že ti dva jsou lepší než naši hráči a dalším protihráčům jsme až na výjimky nemohli konkurovat ani postavami. Asi máme na Kladně špatnou vodu, že ty děti tolik nerostou… Bylo jasné, že pouze týmovou hrou a naplněním motta na dresech o bojovnosti můžeme uspět. V absolutním vyjádření se to sice nepodařilo, prohráli jsme o dvě branky, ale jinak máme pro děti jen slova chvály. Celý zápas jsme sice dotahovali, ale určitě jsme nebyli horším týmem, ale skutečně jsme hráli jako tým a soupeř se víceméně spoléhal na své trumfy. Možná kdyby zápas trval déle, tak jsme i vyrovnali, ale to nic nemění na faktu, že děti si dokázaly, že se mohou měřit i s momentálně lepšími týmy a že pouze respektováním faktu, že florbal je týmový sport, můžeme uspět.

Před dalšími turnaji, další bude hned první prosincovou neděli, nás čeká ještě sousta práce, ale poslední zápas byl výrazným povzbuzením, je třeba mít na zřeteli i fakt, že se jedná o přípravku, a zde je důležité se hrou bavit a ne se dívat jen na výsledky. A věřím, že se děti v neděli florbalem bavily a ukázaly svým rodičům i dalším divákům, co se od září naučily a není toho zrovna málo. Vždyť mnoho z nich drželo florbalku poprvé v životě před několika týdny a nyní bojují za Kladno.

Sestava:
Petr Vašina, Bára Čermáková, Štěpán Prokop, Václav Novák, Jakub Hájek, David Hončík, Oliver Dohnálek, Filip Churý, Jakub Svoboda, Petr Krejčík.

P.S. Výsledky ani střelce branek neuvádím úmyslně, není důležité, kdo dal kolik branek, ale to, jak si vede tým.