Před turnajem v Neratovicích se ale ještě krátce ohlédnu za posledním turnajem v Benešově. Ve skupině jsme odehráli dva vyrovnané zápasy a oba skončili remízou 3:3. Oba měli také podobný scénář. Do prvního zápasu jsme nastoupili velice vlažně a než jsme se nadáli, prohrávali jsme 3:0. Kluky bych chtěl pochválit, že i za tohoto stavu to nezabalili, ale naopak se zvedli a začali mít postupně v zápase navrch. To přineslo i vstřelené branky a nakonec to byl soupeř, kdo se musel bát o výsledek. Bohužel z velkého tlaku v druhé půli jsme již vytěžili jen jeden vyrovnávací gól a přestože jsme soupeře přehrávali, skončilo to jen remízou.

Druhý zápas jsme také od začátku prohrávali, byť ne tak výrazně, opět jsme dotáhli a opět jsme měli v závěru navrch. I tady jsme však tu vítěznou branku vstřelit nedokázali, takže další remíza a konečné druhé místo ve skupině.

Za oba tyto zápasy zaslouží pochvalu brankář Dan Šternberg, který nás v důležitých momentech podržel. Pochválit chci i kluky v poli, kteří se za nepříznivého stavu nesložili, ale naopak bojovali a dokázali hru otočit. Oba zápasy jsme nakonec byli lepší, byť výsledky byly nerozhodné.

V zápase o třetí místo se již hledá těžko motivace a bylo to vidět. V bráně dostal příležitost Jirka Zvěřina a obrana mu často dávala možnost vyniknout. Jenže proti šikovným střelcům Hanspaulky a mnohdy situacím dva nebo tři na jednoho to bylo pro Jirku velké sousto. To by musel čarovat. Po poločase tak svítilo na tabuli pro nás nelichotivých 0:5 a tento stav vydržel po našem zlepšeném výkonu až do konce zápasu. To ještě stihl Dan Jirku v bráně pro zranění vystřídat.

Pro nadcházející turnaj věřím, že se poučíme z našich chyb a že si k bojovnosti, která nás zdobila na turnaji v Benešově, přibalíme ještě přesnou mušku. Pak bychom mohli pomýšlet i na postup ze skupiny.