Nejmladší Kanonýrky prožily výsledkově nejlepší sezonu ve své tříleté historii. Jaká byla?
Letošní sezona starších žákyň byla určitě tou nejúspěšnější, a to nejen z pohledu výsledků. Jedním z faktorů jistě byla soutěž 3+1, kterou holky hrály nově oproti minulým sezonám. Ale tím hlavním byl dle mého názoru hlavně zápal a chuť se zlepšovat.

Můžeš být konkrétní?
Většina holek mimo svůj trénink docházela i vícekrát týdně na tréninky kluků a nebylo výjimkou, že na trénink přípravky, která běžně nevyužívá celý prostor haly, přišla skupinka, které na volném prostoru poctivě pilovala základní dovednosti.

Co se v sezoně nejvíce povedlo?
Sezonu provázela zejména pozitiva, mnoho z nich mi udělalo velkou radost. Musím rozhodně zmínit zapojení Gabriely Krézlové do trenérského týmu, která mi v průběhu sezony moc pomohla a ukázala, že v její osobě bude mít ženský florbal na Kladně v budoucnu dobrou trenérku.

Jaký je mezi mladými děvčaty na Kladně zájem o florbal?
To je druhé velké potěšení – navýšení počtu hráček. Prakticky na všech turnajích jsme hráli na tři formace a bylo tak dost sil i na těžká utkání se suverénním Tatranem Střešovice, který se nám podařilo i porazit. Nutno ještě dodat, že některé z Kanonýrek, které se zapojily v závěru loňské, nebo na začátku právě skončené sezony, zaznamenaly ohromný pokrok a staly se pevnou součástí družstva. Velkou pochvalu si za přístup a výkony zaslouží všechny stávající žákyně v čele s tahounkou Bárou Čermákovou, které mezi sebe krásně přijaly nové hráčky a pomohly jim stát se Kanonýrkami.

Mnohokrát jsi se pochvalně vyjadřoval o mladých brankářkách. Jak to tedy v brankovišti vypadá?
Zde se letos také udály velké věci. Pokud se žákyněmi nemohla jet chytat skvělá Monika Šolleová, která byla součástí A-týmu starších žáků, oblékala brankářskou výstroj Emma Řehánková. Ta rozhodně popřela všechny mýty o tom, že neexistuje florbalový obojživelník. V poli jako hráčka zatěžovala konto soupeřů spoustou gólů a v brankovišti v masce byla, díky své výšce a zejména postřehu, postrachem soupeřových střelců. V brance se udála i poslední potěšující událost, kterou bych rád zmínil. Tou je po několika letech první příchod nové brankářky. Veronika Balážová se k družstvu připojila po Novém roce a i přesto, že předtím nikdy nechytala a začala ve vypůjčené výstroji, má už teď všechno vybavení svoje a za sebou tři odchytané turnaje a uznání od trenérů soupeřů. S jejím nadšením a chutí věřím, že ji ve starších žákyních čekají velké zápasy a úspěchy.

Co bys doplnil závěrem?
Všem, kdo letos pomohli se sezonou starších žákyň, moc děkuji. Všem holkám přeji, aby jim hlavně vydržela chuť a nadšení na sobě pracovat a aby si další sezony užívaly stejně jako tu letošní, ať už to bude za starší žákyně, nebo za nově vznikající družstvo dorostenek.