FBC Kladno B – Black Angels D 1:2 (1:1, 0:1)

Do zápasu jsme nastoupili včetně tří elévů a na střídačce si je vzal na starost Karel Dufek, jejich trenér. Za nás tam byl Petr Burian a já jsem zůstal na tribuně hned nad střídačkou, odkud jsem měl na zápas lepší výhled a mohl lépe vyhodnotit hru pro další uplatnění v tréningu a coachingu.

O vedení se postaral David Makovička krásnou tečí střely Matěje Richtera z obrany. Měli jsme stále více ze hry, ale chyběla koncovka a málo jsme se cpali před branku. Je nutné podotknout, že naši útočníci v tomto zápase herně zaostávali za elévy zejména v jednoduchosti hry a tahu na branku. Nějaké šance jsme ještě měli, ale branku nedali a soupeř trestal. Nejprve vyrovnal a v druhém poločase výsledek obrátil na 1:2. Brankáře lze za tento zápas pochválit, naše útočníky nikoliv. Zcela se ztráceli v individuálních kličkách a v rozích, chyběla finální přihrávka před bránu nebo dobře načasovaná střela mezi tyče. Když už jsme vystřelili, tak mimo.

FBC Kladno – ATHLETICS Praha 4:6 (3:1, 1:5)

Rozhodně těžší soupeř nás čekal v druhém zápase, alespoň podle toho, jakou hru předváděli na předchozích turnajích, kde jsem je mohl vidět. Trenérské složení jsme nechali opět jako v prvním zápase a já byl opět s kamerou na tribuně nad naší střídačkou.

Popravdě jsem očekával, že poté, co jsme nestačili na Black Angels D, nás musí Athletics převálcovat. Ale na hřišti se děli jiné věci. Naši hráči je nenechali kombinovat a tlačili se před jejich bránu. Opět zejména naši elévové. Po jejich krásných kombinacích, dobrému postavení před brankou a pohotovému zakončení jsme vedli už 3:0. Dva góly dal Marek Makovička a jeden David Makovička. Škoda branky na 3:1 v závěru první půle, ale i tak jsme měli dobře nakročeno k vítězství. Tento výsledek, jak se později ukázalo by nám zajistil finále.

Bohužel druhá půle vypadala úplně jinak. Z počátku ještě zakřiknutý soupeř se postupně rozjel a hlavně začali méně kombinovat a více střílet. Z různých pozic, ale přesně na bránu. A tak jsme postupně přišli o vedení a bojovali alespoň o remízu. Tu mohl z nařízeného trestného střílení zajistit David Mühlfeit, ale nájezd neproměnil a tak jsme prohráli 6:4 utkání, ve kterém jsme 3:0 vedli. V druhé půli jsme dali jen jeden gól, konkrétně pak David Mühlfeit (konečně se prosadil i někdo mimo elévů). Soupeř jich ale nastřílel pět a vyhrál.

Co k tomu dodat z pohledu pozorovatele na tribuně? Možná chybělo truchu víc důrazu, možná jsme se nechali ukolébat snadným vedením, možná hráči potřebovali pár ostřejších slov a pokynů, aby si uvědomili, že o něco jde, že to není trénink nebo přátelák.

FBC Kladno – FBC Říčany 4:1 (1:0, 3:1)

Po dvou turnajích, kde jsme hráli o třetí místo a byli v klidu díky výsledkům ve skupině nastal opět moment, kdy byl poslední zápas velice důležitý. Jedno jsme věděli určitě, sestoupit nechceme. Před zápasem jsme si řekli, co je potřeba zlepšit, co děláme špatně a musí to být jinak. Vložil jsem do toho i své postřehy z tribuny a šli jsme do zápasu.

To jsem byl již na střídačce spolu s Petrem a Karel Dufek s dvěma elévy nás opustili. Nutno říct, že to, co jsme si před zápasem řekli, kluci na hřišti uváděli do praxe. Chodili víc tečovat a clonit před bránu, hru jsme o poznání zjednodušili a tah na branku zesílil. Soupeře jsme k ničemu nepustili. Výhra 4:1 a záchrana ve skuině tak byla zasloužená.

Již zítra nás čeká další turnaj, tentokrát v Kutné Hoře Věřím, že výsledkově navážeme na ty lepší turnaje a pokusíme se poprat o postup ze skupiny G.