Do prvního zápasu proti týmu Lhokamo Praha jsme nastoupili se třemi kompletními řadami a úmyslem rychlým střídáním udržet tempo hry. Začátek zápasu vypadal optimisticky, hrálo se převážně na polovině soupeře, který vypadal zakřiknutě, ba neškodně. Ovšem to byl omyl prvního dojmu, protože v dalším průběhu zápasu jsme dostávali trpké lekce florbalu: od bránění, přes přihrávky po střelbu. Výsledek byl celkem jednoznačný, ale více nekonečný stav zamrzel způsob hry, jakým jsme k němu dospěli. Hráči jako by si pod pojmem „užít si hru“ představili, že je důležité moc neběhat, zkoušet individualistický způsob hry a brankáře soupeře moc neohrožovat. Jedním z mála pozitiv byl výkon Petra Valenty v brance, který chytal v této sezóně první zápas a rozhodně ho nelze vinit z vysoké porážky.

Před druhým zápasem s Athletics Praha bylo jasné, že pokud se chceme vyhnout zápasu o 5. místo, tak musíme bezpodmínečně vyhrát. Ani tentokrát nebyl úvod zápasu špatný, dokonce jsme šli do vedení, a i když soupeř, který ještě minule hrál o skupinu výše, skóre otočil, tak jsme dokázali srovnat krok. Bohužel to bylo, co se týče gólů z naší strany vše a po zbytek zápasu se řešilo pouze konečné skóre. V brance dostal příležitost kmenový gólman přípravky Petr Vašina a spoluhráči mu jeho premiéru mezi elévy vůbec neusnadnili, spíše naopak. Opět se opakoval průběh prvního zápasu s hrubými opakovanými chybami a ani změny ve složení jednotlivých řad nepomohly, a to i proto, že někteří hráči měli výraz, že je jim to všechno celkem jedno. Prostě slovy jednoho z přítomných, jejich zapálení bylo na bodě mrazu, což korespondovalo s počasím panujícím venku.

V závěrečném zápase proti Black Angles White se do branky postavil opět Petr, tentokrát Valenta (nebylo to rozhodně, že by Petr Vašina v předchozím zápase zklamal) a nakonec se tento krok osvědčil. Ve snaze trochu tým probudit jsme poněkud pozměnili sestavu a hráli na dvě řady. Florbal je týmový sport a není možné, aby úsilí a snaha některých hráčů bylo destruováno přístupem jejich spoluhráčů. Jsem spíše zastáncem přístupu, že by měly hrát všechny děti, co jedou na turnaj, ovšem tentokrát by si zasloužila posadit většina družstva, hráče A týmu nevyjímaje. Opět se nám podařilo vstřelit první gól, ale v dalším průběhu to byl z obou stran spíše boj než nějaký extra florbal. Oba týmy se potýkaly se základními dovednostmi, jako je přihrávka a střelba. Všichni příznivci sportu dobře vědí, že na jeden gól se nevyhrává často a bránit jednobrankové vedení se mnohdy nevyplácí. Proto jsme o přestávce maličko zahýbali sestavou a ovšem skóre se stále neměnilo. Nakonec se nám podařilo zvládnout i závěr zápasu, i když na některých bylo vidět, že už toho mají ve druhém poločase, jak se říká „plné zuby“. Radost všech dětí z výhry na konci zápasu byla snad jediným momentem, kdy byl vidět týmový duch, jinak to na hřišti vypadlo spíše jako skupina pěti hráčů než tým FBC Kladno.

Bohužel až v posledním zápase bylo alespoň trochu vidět, co nám chybělo celý den a to byl pohyb. Ne že by to bylo to jediné, ale to bylo nejvíce viditelné. Florbal je sport, ne všechno vyjde, každý udělá chybu, ale pokud chybí snaha a nadšení do hry, tak je to špatné. Každý z kluků dobře ví, jak hrál, co udělal dobře co špatně a co kde mohl přidat. Vždyť pět gólů ve třech zápasech skutečně není mnoho.

V lednu nás čekají hned dva turnaje, takže to bude příležitost zase pro děti, které tentokrát z různých důvodů nehrály. Před turnajem jsem měl obavy, že budou kluci hrát takovým způsobem, že v lednu budeme stát před těžkou volbou koho nechat doma, ale příliš mně kluci nepřesvědčili, že chtějí hrát a že je to baví. Dětí, které mohou hrát za oba týmy elévů je mnohem více, než skutečně může v zápasech nastupovat, takže opravdu záleží na každém hráči, jak přistoupí k tréninkům (nejen účastí na něm, ale i během něho) a zápasům, na které bude nominován.

Na závěr bych chtěl vyzvednout oba brankáře a obecně děti z přípravky. To, že věkem patří ještě do přípravky, prozrazovaly pouze jejich drobnější postavy, nikoliv jejich výkony. Nikdo ovšem nemůže čekat, že tito hráči budou táhnout tým a rozhodovat zápasy. I když jsou šikovní, tak na to prostě ještě nemají. Naopak od jedinců z A týmu bych očekával, že družstvo budou táhnout a budou ostatním ukazovat jakým způsobem hrát, jak se prosazovat individuálně i kombinačně apod. Téměř nikdo z dnešní sestavy neukázal v zápasech to, co skutečně umí a pravidelně ukazuje na trénincích. Proto věřím, že na dalších turnajích bude mít naše hra stoupající úroveň a další články o našem vystoupení se budou nést v optimističtějším tónu.

Poslední poděkování patří všem účastníků turnaje a to včetně rodičů, kteří vytrvale a hlasitě povzbuzovali náš tým, i když se občas tolik nedařilo.

Sestava:
Petr Valenta, Petr Vašina, Jakub Zetek, Pavel Korecký, Daniel Kostik, David Hončík, Martin Novotný, Jakub Hájek, Dan Šebela, Matouš Mlejnek, Václav Novák, Vojtěch Číhal, Adam Chochola, Jan Vališ, Daniel Pavlík, Štěpán Blecha, Filip Sochor.

Fotogalerii ze sobotních zápasů elévů B je možné shlédnout na: http://fbckladno.rajce.idnes.cz/