Od sezony 2009/2010 bojuje celá ženská složka Kanonýrů hlavně s počtem hráček. Uplynulá sezona nebyla jiná. Hodně hráček dorostlo do věku, kdy zakládají rodiny, v průběhu ročníku se proto naše řady ztenčily nejen vinou několika dlouhodobých zranění, ale i z těchto rodinných důvodů. Dá se říci, že celou ligu odbojovalo asi osm statečných žen, zápas od zápasu doplněné o nějakou posilu. I z toho důvodu to byla psychicky i fyzicky velmi náročná sezona. Konečné umístění je rozhodně pod možnostmi Kanonýrek, protože většina z nich už hraje florbal hodně let a už jen zkušenostmi by měly být schopné držet se v žebříčku výš.

Poměrně dlouho tým bojoval o účast v play-off. Jak reálná byla tato meta?

Kvalitu na účast v play-off loňský tým určitě měl. Neštěstím bylo několik zranění v průběhu sezony a také pracovní vytížení některých hráček. Takto oslabený tým pak často nedoplnily z různých důvodů ani juniorky, takže jsme často odehrály o víkendu dva těžké zápasy v počtu devíti hráček. Sbírat body tak nebylo vůbec lehké. Ze začátku sezony jsme narazily na hratelnější soupeře a zároveň nás bylo ještě i relativně dost, naopak na konci už neměl oslabený kádr šanci na body dosáhnout.

Jaké jsou cíle ženského týmu pro nadcházející ročník?

Přestože všechny hráčky, které chtějí i nadále bojovat za Kanonýrky, by rády hrály dál první ligu, počet nám toto bohužel nedovolí a my se budeme muset přihlásit o ligu níž. S koncem sezony ukončilo florbalovou kariéru pět hráček, u dalších tří není jisté, jak budou moci týmu v příští sezoně pomoci. V téhle smutné situaci se musíme upnout k tomu, že po nás přijde další generace, která by se měla začít pomalu zapracovávat do týmu žen, aby potom i ona měla šanci bojovat znovu o postup do vyšší ligy.

Lze v dlouhodobém měřítku očekávat účast Kanonýrek v Extralize?

Bohužel si myslím, že ženská extraliga na Kladně je naprosto utopická představa. Už nyní musíme opustit těžce vybojovanou první ligu proto, že florbalistkám se na Kladno nechce. Praha je blízko a často hráčky řeknou, že budou hrát raději cokoli v Praze, než dojíždět na Kladno. Tým se nedaří doplňovat ani o juniorky, protože těch je také málo. Loňskou sezonu odehrály v osmi hráčkách včetně gólmanky. V dohledné době se tu extraligy jen tak nedočkáme.

Co je do budoucna potřeba zlepšit, aby se to podařilo?

V první řadě je zapotřebí začít intenzivně pracovat se školami a nabírat hráčky do nižších věkových kategorií. Zároveň je nutné družstva osadit kvalitními trenéry. Hodně chlapeckých družstev má v realizačním týmu třeba tři trenéry, v ženské složce toto naopak úplně chybí. Jestli se má pozice ženského florbalu někam posunout, potřebujeme, aby se o něj začalo zajímat více lidí.