Podrobná fotogalerie ze zápasu zde

Pouze čtyři a půl minuty dokázalo domácí Kladno vzdorovat suverénnímu Chodovu. Pak začala kanonáda, na kterou se dlouho nezapomene. Kladno si ve druhé polovině první třetiny nechalo nasázet čtyři góly v rozpětí necelé minuty. A to ještě nebylo vše…

Začátek hry pro domácí nevěstil nic dobrého. Pražané s přehledem kontrolovali hru a pomalu se začali rozjíždět. Každý jejich útok znamenal ohrožení branky. Rychlé přihrávky ze strany na stranu a hráči v pohybu, to byl pro domácí neřešitelný problém. Jak se bude zápas zřejmě vyvíjet, ukázala polovina páté minuty, kdy kladenskou obranu rozebrala dvojice Martin Zozulák a Radim Cepek. První jmenovaný s přehledem zužitkoval dokonalou nahrávku florbalového velikána Cepka. Kladenští jako by stále spali. Svou málo aktivní hrou otevírali Chodovu prostor k lahůdkovým šancím. Druhý trest přišel v čase 11:25, kdy po bleskurychlém brejku Chodova domácí obrana nestihla asistujícího Matěje Jendrišáka, který poslal míč úplně volnému Petru Šochmanovi. Ten neměl s brankářem Bobisudem slitování a „z první“ ho propálil. Stav byl v tu chvíli 0:2.

Jiskru naděje pro domácí vykřesal Marek Sluka. Podél pravého mantinelu se skvěle protáhl (což byl v tomto zápase jeden z mála podobných momentů) a ještě lépe přihrál před bránu, kam si naběhl juniorský mladíček Jakub Prošek. Na nic nečekal a rovnou pálil. Brankář Jan Binder se za míčem stihl jen otočit. Bohužel to bylo vše, co Kladno v tomto zápase dokázalo. Kosmetickou úpravu ještě provedl šest minut před koncem Honza Louvar, když obkroužil branku i gólmana Bindera a s přehledem zavěsil.

Kladno se totiž psychicky složilo na konci šestnácté minuty, po vyloučení Ondřeje Hněvkovského za nedovolené vrážení. Chodovu stačily na potrestání dvě vteřiny. Skvěle secvičená rozehrávka a ještě lepší zakončení bylo pastvou pro divákovo oko. Slova uznání se nesla i z kotle příznivců domácího celku.

Události od té doby nabraly rychlý spád. Během necelé minuty dokázali Pražané přidat ještě další tři góly a bylo rozhodnuto. Totálně rozhozené Kladýnko nedokázalo najít recept, jak zastavit chodovskou mašinu. Za stavu 1:5 se z brány odporoučel Honza Bobisud. Náhradní brankář Honza Buk ale vítr do plachet nepřinesl. Naopak – ve vzduchu visela otázka, jestli nepadne rekord extraligy. Stav 1:6 po první třetině a rozpoložení domácích moc radosti do dalších dějství neselo.

Druhá třetina začala tak, jak první skončila. Pražané vládli, Kladno se poddávalo. Skóre druhého dějství 0:8 mluví za vše. Domácí se dostali za celou třetinu jen ke čtyřem střelám na bránu. A není divu, najít klíč, jak se Chodovu vyrovnat, byl úkol nadmíru složitý. Pražané byli prostě lepší úplně ve všem. Obranou domácích procházeli jako pověstný nůž máslem. Kladnu chybělo hlavně individuální prosazení, což vedlo k tomu, že de facto neexistoval žádný přechod z obrany do útoku. Vymanit se ze sevření pro Kladno znamenalo vyhazovat míče za polovinu. Hrotový útočník ale měl jen pramalou šanci překonat chodovskou obranu. Nutno podotknout, že hosté se mohli opřít o své opory Matěje Jendrišáka, Petra Šochmana a Radima Cepka, kteří jasně ovládli kanadské bodování.

Svou čest si domácí alespoň trochu zachovali v poslední třetině. Na hřiště si přišel vypít svůj pohár hořkosti i hrající trenér Tomáš Janeček. Uměl se několikrát prosadit a týmu to dodalo sebevědomí. Dva obdržené góly za celou třetinu byl malý zázrak. A to domácí začali třetinu téměř pětiminutovým oslabením, když byl na konci druhé třetiny vyloučen Ondřej Slivka za hrubost.

Posledních dvacet minut dokázali domácí sehrát vyrovnanou partii, ovšem hrozivé dvouciferné číslo na tabuli nikomu pocit radosti nepřineslo. Nechybělo moc a Kladno se mohlo dotáhnout na „rekord extraligy“. Znojmo v něm kdysi prohrálo 1:18 s Vítkovicemi. Prohra 2:16 je ale zatím nejhorším výsledkem domácích. Zatím, protože další těžcí soupeři Kladno ještě čekají.

REAKCE TRENÉRA CHODOVA LUKÁŠE PROCHÁZKY

Vezměme to od konce. Co se s vámi stalo v poslední třetině, došly vám síly nebo chuť dávat góly?

Já myslím, že ani jedno. Kladno se nakonec prostě kouslo. Jsem rád, že to nepřišlo dřív, protože se nám nedařilo držet řádně intervaly střídání. Kladno tu poslední třetinu prostě dokázalo, že florbal hrát umí a nebylo tak jednoduché se prosadit. Nic jsme nevypustili.

Co podle vás bylo příčinou kolapsu domácích v prvních dvou třetinách?

Kladno podle mě začalo hrát v postavení, které mu nesedí a nám naopak ano – jsme na něj zvyklí z tréninku. Proto nám tam padlo pár rychlých gólů a soupeř se psychicky zlomil. V poslední třetině se vrátili k tomu, co umí nejlíp a proto hráli mnohem efektivněji.

A co umí Kladno nejlíp?

Myslím, že systém dva-dva-jedna, který postavili právě v třetí třetině. Určitě jim to jde lépe než dva-jedna-dva, což dneska dokázali.

S čím jste dnes do Kladna jeli?

Jednoznačně s tím, že potřebujeme tři body. Ale nečekali jsme, že to bude tak jednoznačné.

Co pro vás znamená vaše zbrusu nová posila Radim Cepek? Tak samozřejmě je to osobnost, která je na hřišti vidět. Ale jeho síla se přenáší i na střídačku a do šatny. Dokáže hráče motivovat a hlavně je nechává vyniknout, což je hrozně podstatné.

Co vám brání vyhrát extraligu?

Nic. Ale takhle… Pokud chceme zůstat nohama na zemi, tak je třeba myslet na to, že je v lize tak sedm týmů, kteří mají šanci vyhrát. Naší dalším cílem je dostat se do semifinále.

Chodov patří mezi zakládající týmy českého florbalu a stálému členu extraligy. Co byste poradil nováčkovi z Kladna?

Myslím, že mohu poradit jen to, co už se v Kladně děje. Je prostě důležité pracovat s mladými. Už od juniorů. Pokusit se zapojovat je i do takových zápasů, jako byl dnes. Kde už bylo rozhodnuto.

REAKCE PETRA PAJERA, ASISTENTA KLADENSKÉHO TRENÉRA

Petře, jak je podle tebe možné prohrát s tím samým týmem „jen“ 1:3 venku a pak 2:16 doma?

Těžko říct. Přiznám se, že jsem ten první duel neviděl. Dneska nastal stejný výpadek jako před nedávnem s Mladou Boleslaví. První dvě třetiny chaos a pak jsme se zvedli – když už o nic nešlo. Něco se prostě zlomilo. Ze začátku sezóny bylo Kladno vyhlášené propracovanou obranou. To už ale neplatí. Za celou svou kariéru si nepamatuju, že bychom dostali čtyři góly v jedné minutě. Totální výpadek.

Minulý zápas s Ostravou naznačil, že Kladno umí hrát i na velké soupeře, na druhou stranu lehce podlehne i papírově slabším… Co za tím je?

Já cítím takové vnitřní napětí v týmu asi tak od listopadu. Kluci měli pocit, že můžou hrát ještě lépe. I když v té době se na nováčka drželi velice dobře. Dokázali vyhrát právě v Ostravě, další silní soupeři je přehrávali jen těžko. Začali se moc hecovat a každý drobný neúspěch moc řešili. To vyústilo v tohle – kluci se bojí udělat chybu, proto se raději nechtějí individuálně prosadit. Dnes to bylo jasně vidět. Dokud nebylo jasné, že prohrajeme, tak jsme byli málo aktivní, nikdo nechtěl chybovat. Jakmile ale už o nic nešlo, kluci se přestali bát a začali hrát. Podle mě je to prostě nováčkovská daň, kterou zaplatí každý.

V čem je podle tebe rozdíl mezi extraligou a první ligou?

Vstupem do extraligy se hodně změnilo. Už nejsme ten druholigový tým, tady se hraje podle jiných pravidel. Hráči se mnohem víc točí mezi kluby, vše je to víc vyhecované. Loni byl tým Kladna mnohem víc uzavřený a jednotný. Dnes tu hraje řada nových hráčů a někteří asi ještě nepochopili, že v extralize to tak chodí.

Ale ve srovnání s jinými kluby této soutěže, nechybí Kladnu kvalita?

Nemůžeme se srovnávat s Chodovem, který je zakladatelem florbalu v Čechách. Oni dokážou postavit dvě řady, které se mohou srovnat třeba s finskou ligou.

Opusťme Chodov, co ostatní kluby...

Současná kvalita pramení z toho, co už jsem říkal. Kluci nehrají v takové pohodě, jaká by byla třeba. Máme kvalitní hráče, ale chybí lepší týmový duch. Pořád hrajeme ve zbytečném stresu.

Objevují se hlasy, že Kladnu chybí vůdčí osobnost, hráč, který by uměl hecovat, co si o tom myslíš?

Takové hlasy jsem ještě neslyšel, nicméně je potřeba se nad tím zamyslet. V týmu jsou kvalitní hráči, ale neumějí být zároveň vůdčí osobnost. Pak tu jsou hráči, kteří umí být vůdčí, ale nemají na to kvalitu. Hrajícímu trenérovi Tomášovi Janečkovi se podle jeho slov poslední zápasy nedaří, což se asi odráží v celém mančaftu. Raději nechá hrát kluky, ale pak tam chybí ta vůdčí osobnost. Jak to celé myslím bylo zřejmé z dnešní poslední třetiny, kdy jsem Tomášovi řekl, ať nastoupí a taky si to „vyžere“. Šel do toho, ukázal ostatním, že to jde se prosadit i proti Chodovu a celá hra dostala jiný směr. Takže na otázku odpovídám ano, může se zdát, že nám chybí vůdčí osobnost.