99_20240130_165647.png
2107_20240417_081333.jpg

Kouč Přívara o bujarých oslavách, o střídání brankářů ve finále i o tom, kdo oznámil v kabině konec

Na delší rozhovor potřeboval pár dní, protože bezprostředně po sobotním zápase byl ve víru oslav nebo by jeho hlas nedokázal po tom všem tu salvu slov snést. Nakonec z jednoho velkého postupového „mejdanu“ vystoupil Dušan Přívara o něco dřív a mohl se tak vrátit k nádhernému sobotnímu mači proti Bulldogs i celé sezoně. A pro klubový web rovněž prozradil, který hráč se v sobotu s velkou kariérou rozloučil.

Dušane, gratuluji a rád tě slyším. Jaké byly oslavy?
Super. Po zápase jsme všichni vyrazili do Kozlovny, kde jsme to řádně oslavili. Pak se to protáhlo do Relaxu. Druhý den část kluků pokračovala na Kladně, jiní byli v Praze, další se vyrazili podívat na superfinále, takže večer ještě proběhlo společné pivečko. Aby toho nebylo málo, tak další šli i v pondělí v Praze a to prý bylo taky veliké. Ovšem toho já jsem se neúčastnil, protože jsem se doma dostával z těch předchozích dní. Doma věděli, že mají mrtvolu, tak mi dali den na zotavení. Ale klobouk dolů před mladými. Podle fotek a videí to byla hodně bujará oslava. A teď se chystá ještě jedna týmová v pátek na Podkozí, kam se moc těšíme.

Pojďme se ještě vrátit k sobotě a rozhodujícímu pátému finále. Jak ho zpětně hodnotíš?
Ještě jsem ho znovu neviděl. Ale kluci zapnuli a věděli, co je v sázce. Plnili taktické věci a správné bylo i nastavení týmu – odehráli jsme to na dvě lajny, ale protáčeli jsme hráče. Kluci věděli, jaký bude průběh i že budeme chtít střídat brankáře. S herním plánem se všichni ztotožnili, snažili se ho plnit na sto procent a díky tomu jsme došli k výhře.

Ano, střídání brankářů po druhé třetině za stavu 4:1 překvapilo. Chtěli jste do závěru utkání čerstvého Ivana Ponomareva a Jakuba Janouška nechat odpočinout?
Snažili jsme se hledat tu nejlepší cestu k cíli. Byli jsme domluvení, že Kuba dá odfrknout Ivanovi. S Ivanem jsme počítali, že má větší zkušenosti a má i super výhozy, byť mu zrovna ten první nevyšel (Brno snížilo na 2:4). Plán byl jasný a Kuba toho měl po dvou třetinách plné kecky. Původně jsme mysleli, že odchytá třetinu, ale čapal famózně, tak jsme věděli, že ho tam necháme dál. Pak už přišel impuls ke změně, aby náhodou nepadl nějaký laciný gól. I tak jsme ho dostali, ale bylo tam nedorozumění s výhozem, pak Ivan chytal úžasně a my to dotáhli do vítězného konce.

Tadeáš Chroust zase odpočíval ve druhé třetině, nahradil ho Ondřej Papoušek. Dal gól a na další nahrál.
My jsme těch variant měli víc. Každý hráč věděl, kde může eventuálně naskočit, kde jsou jeho silné stránky a Tadeáš nebyl ve stoprocentní zdravotní formě. Tam to byla otázka, kolik toho vydrží a jak na to bude v hlavě myslet, protože sebemenší zranění není ideální. Tadeáš se s tím vypořádal, jak mohl. Papi ukázal svou sílu a že se jeho forma od příchodu k nám zvedala. I když si myslel, že to bude jednodušší či že bude víc bodově přínosnější pro tým. Tak zpočátku neměl štěstíčko, ale ve finále dával důležité góly.

Vůbec bylo finále plné gólových příběhů. Druhou branku vstřelil Jakub Bohuslávek, který se v lednu vrátil ze superligové Sparty, čtvrtý gól zase zařídil Kryštof Krbec, jenž dlouho léčil zranění. Je to pro ně odměna?
Bohouš ukázal své kvality a od začátku, co přišel, patřil k lídrům. Nevyšla mu štace na Spartě, kde všichni čekali, že to bude jiné. Víme, jaké to je, když přijdete do nového klubu. Teď se vrátil do starého prostředí, kde věděl, co může čekat. A bylo to znát, jak hrál a ohromně týmu pomohl. I Krbčák, jak hrál, ukázal, proč jsme takového hráče chtěli na Kladno přivést. Byl to rozdílový článek. Jsou to zajímavé příběhy, protože i s Papim se počítalo až eventuálně na tu další sezonu, ale všechno se to dalo do pohybu, a díky Davidovi (Burdovi), Zdeňkovi (Jirákovi) s Ondrou (Fuchsem) se to mohlo uskutečnit už teď. A ve finále to všechno splatil.

Za sebe říkám, že Kryštof Krbec byl v play off „Pan bek“.
Souhlasím. Tam šly vidět zkušenosti z Bohemky. Byl u rozdílových věcí a důležitých momentů. On takovou roli v Bohemce sice neměl, ale bavili jsme se, že pokud má splnit svou roli tady, musí být lídr, musí to řídit a odlehčit taky Bachymu. Ten má neskutečné kvality, ale bylo to jeho druhé play off v kariéře. Bylo to pro něj těžké, Krbčák mu ulevil a Bachy se mohl soustředit na rozdílové věci.

Pojďme se podívat na celou sezonu. Pomohlo k úspěchu to, že jste brzy vyladili sestavu?
Měli jsme kostru a věděli jsme, které hráče chceme nechávat pospolu, byť jsme hledali ideální složení. Někdy to bylo jak na houpačce, ale všechno kluci věděli dopředu. Bavili jsme, plán jsme jim nastínili, věděli, jak to bude od ledna, kde bylo točení lajn větší. A vyšlo to. Pak se rozjela vítězná šňůra, která nás se štěstím dotáhla na první místo. A to rozhodlo celou sezonu. Poprvé jsme vyhráli základní část a mohli jsme i pátý zápas finále odehrát doma. To bylo klíčové a zasloužené. Kluci pracovali a nikdo nebyl kyselý, jakou roli má, jak přistupujeme k zápasům a sezoně. Tedy možná kyselí byli, ale nedali to znát, protože věděli, že to ponese ovoce.

Trochu kacířská otázka, ale nečekal jsi, že v play off to budete mít snazší, než že dvě série půjdou do pátého zápasu a jedna bude na čtyři?
Pořád jsme mladý tým, i když máme starší zkušené hráče. Ale pro mnohé je to teprve druhé play off. Když jsme si dělali analýzu, tak byla vidět v některých zápasech nekoncentrovanost a že jsme sešli z našeho herního plánu. Ale vždycky, když nám teklo do bot nebo když jsme to potřebovali, jsme se k němu vrátili. To bude důležité brát jako ponaučení pro superligu, která bude o něčem jiném. Spíš jsem počítal s tím, že nás nikdo nemůže porazit třikrát. To jsem říkal klukům od začátku, že takovou kvalitu máme a že to bude jenom o nás, jak se k tomu postavíme. Všechny zápasy byly jen o nás. Nebylo to tak, že by nás soupeř jasně přehrával. Jen když jsme snížili kvalitu hru, tak jsme dostávali protivníka na koně.

Co vás teď čeká? V jednom pozápasovém rozhovoru jsi říkal, že chcete kádr jen vhodně doplnit a že i současný tým by měl v superlize na předkolo play off.
Ano. Teď proběhnou jednání s hráči, kteří chtějí být členi Kanonýrů. Máme je vytipované, ale chceme takové hráče, kteří prošli strukturou Kanonýrů. Nebo jen minimálně doplnit kluky mimo organizaci. Zatím si necháváme dveře otevřené, protože někteří hráči z jiných oddílů se ozvali, že by chtěli zkusit u nás letní přípravu a že by do toho chtěli naskočit. Tomu se bránit nebudeme, pokud to bude dávat smysl. Pak si to průběžně vyhodnotíme. Je dobře, že je o Kanonýry zájem, protože to dřív nebylo. Asi jdeme správným směrem.

Končí ze stávajícího kádru někdo?
Ano. Hráčskou kariéru skončil Sváča (Tomáš Svačinka). Čekají prcka, těší se na to a uvidíme, jestli nám pomůže u Kanonýrů v nějaké jiné roli. Počkáme, až skončí bujaré oslavy. To je jediné rozhodnutí, které padlo hned v sobotu v šatně. Sváča už to ale avizoval.

On napsal další skvělý příběh. Vrátil z florbalového „důchodu“ v pražské Slavii a rovněž patřil k oporám.
Věděl, jak se má připravit. Udělal během sezony neskutečný progres a nastartoval formu. Měl skvělý přístup, ať už jde o stravu, trénink. Bylo to na něm vidět a ukázal cestu i mladším hráčům, jak se dá pracovat a jak by měl vypadat sportovec. A možná ještě skončí Ivan (Ponomarev). Mluvil o tom už loni, když nám lepil v brance díru. Tak uvidíme, nechám to na něm.

Post brankáře byl další rozdíl oproti minulosti. Dřív tu býval jeden hlavní, teď jste najednou v sezoně mohli pracovat se třemi výtečnými. A Jakub Janoušek herně neskutečně vyrostl.
Ano. Když se podíváme, kolik mu je (bude mu 20). Tou pílí a pracovitostí se dostal do pozice, kdy dal na stranu i zkušeného Ivana. V pátém zápase s Otrokovicemi a i proti Buldokům ukázal, že si to místo zasloužil a kluky podržel. Za to klobouk dolů. Já jsem Kubu trénoval už v mladších žácích. On byl kulatější, moc do brány nechtěl, ale je to SRDCAŘ. A píše nádherný příběh. Je citlivější, ale teď se z něj stává chlap a ukázal, že může chytat superligu.

Na závěr jedna na odlehčenou. Hecovali jste se bratry Chroustovými, kdo vyhraje superfinále? Předpokládám, že tobě, který má s Tatranem čtyři tituly, výsledek udělal radost.
Ne, nehecovali jsme se. Mám v Bolce taky pár kamarádů, ale hrál jsem za Tatran, tak jsem to samozřejmě přál jemu. Bylo to hezké superfinále, bavilo mě.