S pondělkem je tu tradiční souhrn výsledků kanonýrské mládeže, který je doplněn o hodnocení trenérů.
Do haly jsme přijeli v 7:50. Nejenže chyběl pořadatel, ale z důvodu vyhořelé trafostanice jsme první zápas hráli bez zapnutých světel v pološeru. Není to ale výmluva, tma byla pro obě mužstva stejná. V základní sestavě chyběl kvůli nemoci kanonýr Dominik Vorlíček, Tomáš Ureš a Janek Muller.
Do zápasu jsme vstoupili celkem jednoznačně. Soupeře jsme přehrávali a po brankách Milera a Postolky jsme vedli 2:0. Bohužel v druhé půli jsme ale byli u míčku vždy o krok později, nenahráli jsme si, neobsazovali jsme hráče. Těchto našich chyb zákonitě soupeř využil a utkání vyrovnal na konečných 2:2.
Druhý zápas již za světla jsme bohužel začali ve stejném duchu jako závěr minulého zápasu. Navíc kvůli problému s obuví odstoupil David Stieber a utkání jsme dohrávali v devíti a s třemi lehce zraněnými hráči (kotník, pata, nárt). Trápili jsme se, nestříleli jsme a svými chybami pouštěli do hry soupeře. Naštěstí druhý poločas se hra otočila a konečně jsem poznal bojovnost týmu, kterou jsem zažil na turnaji ve Švédsku. Vyrovnání zařídil Jirka Lukavský. Posledních pár minut jsme bušili do brány, ale gól se nám již vsítit nepodařilo.
Třetí utkání bylo zápasem o bytí a nebytí ve skupině B. V případě remízy mezi Orkou a Kunraticemi 3:3 a víc, bychom sestupovali my, v případě výhry jakéhokoliv soupeře zůstáváme ve skupině B. Mohli jsme vše rozhodnout vítězstvím nad Ml. Boleslaví, ale ta si s našimi soupeři poradila celkem hladce 4:0 a 5:0, takže nic snadného nás nečekalo.
Ukázalo se ale, že silnější soupeř je pro nás vždy větší výzva a dokážeme se na něj lépe koncentrovat. První větší šanci sice měla Bolka, ale pak již byl na hřišti jen jeden tým, a to Kladýnko. Po prvním poločasu 4:0 se hra přitvrdila. Bolka, prohru po hladkém průběhu turnaje nesla těžko a na naše hráče udělala několik likvidačních zákroků, jeden dokonce na NELU již po ukončení zápasu. Následné strkanice mezi hráči a výměna názorů mezi fanoušky již nemohly zkazit pocit z dobře odehraného zápasu. O to víc nás mrzelo klopýtnutí v prvních dvou zápasech, které nás nakonec stálo postup do skupiny A.
V posledním zápase o třetí místo ve skupině B nás čekal soupeř z vedlejší skupiny Petrovice. První gól vsítil soupeř a o trenéry se pokoušeli mrákoty. Naštěstí jsme se vrátili rychle do hry a zápas celkem snadno vyhráli již bez dalšího obdrženého gólu.
A na závěr: škoda ztracených bodů z prvního utkání, kdy jsme nedokázali vstřelit více gólů. Gólman Max si drží průměr méně než dvě branky na zápas, tzn. že když dáme tři a více branek, zápas většinou vyhrajeme. Máme teď dva měsíce pauzu, tak máme alespoň náplň na tréninky. Pozitivní je naopak to, že v kanadském bodování si všichni kluci připsali od 2 bodů až po 5, což svědčí o vyrovnanosti našeho mužstva. Konečné třetí místo je nakonec vzhledem k problémům se sestavou celkem ucházející výsledek a o postup mezi elitu se popereme příště. Poděkování patří nejen klukům, ale i rodičům a dalším příbuzným, kteří nám svým povzbuzováním navodili atmosféru domácího prostředí.