ne 10. 2. 2019
Moulisová: Máme šanci a musíme se jí chytit
Elitní tým Kanonýrek Kladno v této sezoně prožívá velmi vydařené chvíle. Vítězí, nedostává téměř žádné góly a bojuje o absolutní špičku tabulky 3. ligy žen. Dění v ženském týmu popisuje trenérka Eliška Moulisová.
Kanonýrky mají momentálně velkou fazónu. Kde hledat důvody takové herní pohody?
Konečně se nám podařilo trošku ustálit počet hráček v týmu a, to musím zaťukat, i nemoci a vážnější zranění se nám letos vyhýbají. Hodně hráček je zkušených a díky nim a jejich pomoci se pak v týmu můžou cítit dobře i nováčci, protože všechna zodpovědnost neleží na nich. Holky hrajou letos hodně jako tým, navzájem si pomáhají a to se na celkové pohodě hodně odráží.
V posledních třech utkáních jste neinkasovaly, celkově jste udržely čisté konto v sedmi ze čtrnácti zápasů. Je to taktikou?
Víme, že máme problém s koncovkou. V první lize jsme měly celkem vysoký počet obdržených branek. Od té doby jsme se soustředily na utužení obrany, na becích hrajou naše nejzkušenější hráčky a je vidět, že je to tak dobře. Na poctivé bránění kladu velký důraz, holky musí směrem dozadu hodně makat, ale nese to ovoce. Každý tým by určitě chtěl vyhrávat zápasy výsledky 8:2 a podobně, na to se u nás ale zatím neprobudilo dost střelců, takže se tomu snažíme taktiku přizpůsobit a hrát hlavně důsledně odzadu a vepředu si počkat na svoje šance.
I přes fantastickou bilanci obdržených branek vám v jednom utkání největší konkurent Cirkus nasázel hned šest branek. Je to tak silný soupeř?
Cirkus je soupeř, od kterého nikdy nevíte, co čekat. Mají několik dobrých hráček s dlouholetými zkušenostmi a když se všechny na zápase sejdou, pak je hodně těžké proti nim něco vymyslet.
S Cirkusem hrajete za měsíc odvetu, která by vás mohla posunout do čela. Jak se na klíčový zápas připravíte?
Na příští zápas s Cirkusem se úplně netěším, bude to turnaj, kde už teď vím, že budeme početně hodně oslabené, takže bude záviset i na tom, v jaké sestavě soupeřky dorazí a na tom, jak se dokážeme semknout a zápas odmakat. Od holek to budu vyžadovat stoprocentní nasazení. Musíme si uvědomit, že i přes početní handicap to může být zápas, který bude rozhodovat o postupu do vyšší ligy, takže nebude prostor na hledání výmluv.
Jsi jako trenérka spokojena s herním projevem svého týmu? Vnímáš pokroky?
Jsem spokojená s naší obrannou činností, směrem dopředu máme pořád hodně na čem pracovat. Chybí nám lepší pohyb na hřišti a hlavně lepší střelba a práce v předbrankovém prostoru. Tým s našimi zkušenostmi by už měl být schopen některé zápasy mít kompletně ve své režii, i přesto nám někdy trvá déle, než se srovnáme a začneme tlačit vývoj utkání směrem, který nám vyhovuje. Naší hře určitě chybí i trocha nápaditosti, ale na tom všem se ještě dá a bude pracovat. Vnímám hlavně pokroky u individuálních výkonů. Loni s námi odehrála první sezónu Ivča Purkytová, která v zápasech posbírala hodně zkušeností a dnes mě kolikrát dokáže překvapit tím, co na hřišti vymyslí. Z Dády Semencové se konečně stává sebevědomá hráčka, která ví, co dokáže a nebojí se to ukázat. Lea Kovaříková je zkušená hráčka, která se posunula z útoku do obrany a teď je jedním z jejích pilířů a jistot. Verča Bartošová zase začínala jako poplašené křídlo, dnes je z ní spolehlivý centr a hráč, kterého vím, že můžu postavit, kam budu potřebovat. Vidím pokrok u všech hráček, ale u výše jmenovaných je určitě největší.
Natálie Tonová patří mezi elitní střelce celé ligy. Jak moc na ni spoléháte?
Nemyslím, že by Naty cítila nějaký tlak a je to tak určitě správně, tlak by ji svazoval. Chci, aby hráčky hrály hlavně v pohodě, ty góly potom přijdou samy. Nicméně abych nesnižovala její výkon – faktem zůstává, že Naty se na letošních výsledcích hodně podepsala a všechny věříme, že jí střelecká pohoda vydrží.
Velkou oporou je také brankářka Lucie Siskosová...
Siska je jednoznačně nejdůležitější hráčka, kterou v týmu máme. To, jak dobře fungujeme, je hodně závislé na tom, že holky vědí, že mají za zády perfektní gólmanku, na kterou je spolehnutí. Můžeme hrát uvolněně, nemusíme se bát každého zaškobrtnutí a to nás určitě drží psychicky nahoře.
Co bys závěrem o svém týmu řekla?
Jsem holkám vážně vděčná za to, jakou atmosféru v týmu máme. To, že se dokážeme vzájemně podržet a v zápasech jde všechno ostatní stranou, je určitě něco, co nepovažuji za samozřejmost. Doufám, že se za to zvládneme odměnit tím vytouženým postupem, ale čeká nás ještě pár nepříjemných zápasů, musíme se na ně soustředit a neusnout na vavřínech. Máme šanci a musíme se jí chytit.