Stando, jaký tým jsi v ŠFL vedl a jak jste dopadli?

Trénoval jsem mužstvo 12. ZŠ a skončili jsme na 6. místě... Já jsem ale jasně deklaroval, že mi nezáleželo tolik na výsledcích. Moje hlavní filozofie byla v tom, aby se děti individuálně lepšily, rostly - a aby ten posun byl nejmarkantnější ze všech školních týmů na Kladensku. No a myslím, že se to povedlo. Vštípil jsem jim do hlav, že sebevědomí je klíčová složka každého sportovce, že nestačí být průměrný. Ochota pracovat a chtít být výborný hráč - to byla základní myšlenka při práci na trénincích a při zápasech.

Co říkáš zájmu dětí i diváků?

Byl velký a pro práci trenérů to byl obrovský impuls, aby své mužstvo pořádně připravili na zápasy. Určitě jsem nečekal takový zájem, zejména divácký, ten byl úžasný. Sledovali děti, jak herně rostou, jak se lepší, jak "chtějí". Pro mne naprosto nádherný pocit být součástí toho rozvoje. Organizačně a divácky prvotřídní událost. Divákům moc děkuji.

Vlastně jde taky o společenskou hodnotu celého příběhu - probíhal pod heslem "florbalem proti kiminalitě a drogám".

Zcela určitě. Ta myšlenka ŠFL se rodila delší dobu. Organizací prvního ročníku byl pověřen můj kamarád a spoluhráč Roman Urbář (v té době sportovní manažer FBC Kladno - pozn. redakce). Musím říct, že vznikla životaschopná organizace, která už teď má pevný základ, a do budoucna bude ještě lepší a atraktivnější. Společenská odpovědnost byla určitě adekvátní tomu sloganu. Hlavní motiv byl přispět k tomu, aby děti jen neseděly u počítače, nebo se nechytly špatné party, ale hýbaly se, učily se pokoře, novým věcem a socializovaly se.

A možná se podařilo najít i nějaké talenty pro FBC?

To ano. Je to takový doprovodný efekt ŠFL, přivést talenty do FBC Kladno. Najít třeba nového "Louvise" - to je něco, co musí chtít každý trenér mládeže na Kladně. Podle mne ale v posledních letech moc následovníků nemá a bohužel nikoho dalšího nevidím ani v blízké budoucnosti - a to je špatně. Právě proto se trenéři v mládeži nemají ohlížet na výsledky, ale spíše rozvíjet individuality technicky, takticky, charakterově - a hlavně učit je si věřit; nechat jim volnost v tom, aby se nebáli hrát 1 na 1, aby v krizových momentech neodpalovali v panice míč na tribuny, ale aby se takové situace snažili řešit florbalově, bez prioritního ohledu na skóre!

Jako trenéři se zapojili i další hráči FBC?

Některé školy měly trenéry z vlastních řad, jinde vypomohl FBC Kladno. Jeden z mých nejlepších kamarádů a letitý spoluhráč Radek Šikola trénoval 2. ZŠ, Adam Brynda zase Kamenné Žehrovice. Uvidíme, jaké bude naše zapojení v příštím ročníku.

Jak to? Čeká se přece rozšíření soutěže...

Třeba já to nebudu stíhat, což mě moc mrzí. Ale 12. ZŠ, kde jsem působil, má dobrý základ, výborné hráče třeba 5. třídy. Chtěl bych nějakým způsobem svému následovníkovi pomoci, konzultovat nějaké věci - to musím pořešit z ředitelem. Nerad bych, aby příští rok nebyla má práce vidět. ŠFL chci nadále sledovat a rád bych se nějakým způsobem zapojil alespoň koncepčně, aby se 12. ZŠ prezentovala minimálně tak jako letos. No a rozšíření soutěže je super věc, jsem rozhodně pro, pomůže to ještě zvednout úroveň, která už letos byla výborná...

Ale u trénování zůstáváš?

Ano. Už v lednu jsem dostal nabídku na trénování mládeže v FBC. V květnu jsme to "rozsekli" a smlouva je před podpisem. Je to skvělá práce, přivedl jsem si 3 kluky z 12. ZŠ, a jednoho jsem doporučil do mladších žáků. Už jsme měli pár tréninků a kluci jsou velmi pracovití, disciplinovaní, zkrátka dobří. Mají odhodlání být lepší a něco dokázat - to je strašně důležité. No a pak je tu trenér, který jim předá to, co pak po nich bude chtít. Budu pracovat s Honzou Bukem a máme jasnou filozofii a vizi na celý rok - jak se jako tým prezentovat, jak hrát, jakým systémem a jak společně kluky rozvíjet a připravit do budoucna pro dospělý florbal.

Zpět k ŠFL - vyhrál tým pod koučem Urbanem, který Tebe a další vedl v juniorech. Jak na něj a tu dobu vzpomínáš?

7. ZŠ vyhrála zaslouženě, budu ale upřímný - hrou mě nijak nenadchli, všechno jim tam "udělal" Dominik Vorlíček. Ovšem trenér Urban je skvělý člověk. Mě trénoval už v roce 2001 a pak se vlastně vrátil v roce 2005 k juniorům. Je to prostě osobnost - když mluvil, každý z nás hltal jeho slova. No a když někdo něco "odchodil" dostal "ceres", že už si to nikdy nedovolil. Když jsme hráli špatně, vzal si "time", řval na celou halu - za minutu jsme pak dali 3 góly. Vzpomínám na něj moc rád, v dobrém a považuji ho za velmi dobrého trenéra. Vlastně si uvědomuji, že velká většina nás tehdejších juniorů to dotáhla do extraligy - takže určitě dobrý kouč.