Ale od začátku. První náš soupeř dle rozpisu byl Sokol Mukařov. Po předchozích zkušenostech s tímto soupeřem jsem si dovolil odhadnout, že toto mužstvo bychom měli bez problémů porazit. Soupeř sice vzdoroval a po první půli to bylo jen o gól, ale v druhé půli jsme je ještě víc přitlačili a přidali další tři branky. Výsledek 5:1 v náš prospěch byl tedy dle našich očekávání.

Druhým soupeřem byli Vorms Praha. S těmi máme zápornou bilanci, porazit se však dají a již jsme to na některém z předchozích turnajů dokázali. Chtělo to nedělat chyby a nepouštět je příliš ke střelbě. Oproti prvnímu zápasu jsem udělal jen minimální změny v sestavě s cílem ještě více posílit útok, kam jsem přidal Kubu Vášu. V průběhu zápasu se však vrátil zpět do obrany, protože tam, jak se ukázalo, chyběl víc. Zápas jsme nezačali špatně a po poločase to bylo jen o jeden gól ve prospěch Vorms, ale začátkem druhé půle nám utekli na 5:1 a zápas se zdál ztracen. Chtěl jsem s tím ještě něco udělat a po time-outu jsem na hřiště pouštěl již jen ty nejlepší a de facto jsme dohrávali jen na jednu lajnu s dvěma střídajícími hráči. A bylo to vidět. Najednou jsme měli navrch my a přišli i branky. Pak již to byl jen závod s časem. Dotáhli jsme až na rozdíl jediného gólu 4:5, ale vyrovnat se již nepodařilo, přestože jsme měli řadu šancí a až do posledních vteřin bojovali. O to víc zamrzely individuální chyby po nichž padly některé zbytečné góly.

Ve skupině jsme tak skončili druzí právě za Vormsy a čekal nás zápas o třetí místo. Tam již dostali více prostoru i hráči, kteří si zejména v závěru předchozího zápasu moc nezahráli. Na zápase bylo vidět, že jsme chtěli hrát finále. Přeci jen, o třetí místo jsme hráli již minulý turnaj a tam to pro nás znamenalo víc. Tady jsme pomýšleli již na víc. Říčany bychom jinak měli porazit s přehledem, takto jsme s nima hráli až do konce vyrovnaný zápas a dokonce těsně před koncem o branku prohrávali. Protože jsem nechtěl ani toto utkání prohrát i zde jsem ke konci zkorigoval sestavu. Výsledkem bylo vyrovnání na 3:3 a v nájezdech rozhodl Kuba Váša o našem konečném třetím místě.

Klukům patří za turnaj pochvala za předvedený výkon a bojovnost. Pochvala patří i těm, kteří se na plochu dostávali méně často. Na turnaj jsme jeli s pěti obránci a osmi útočníky. Protože jsme hráli na dvě pětky, tři hráči byli nutně v roli náhradníků. Je těžké sledovat zápas jen z lavičky a ještě těžší je být připraven z pozice náhradníka kdykoliv naskočit a mužstvu pomoc. A to kluci, zejména útočníci, zvládli.