Herní systém byl poměrně jednoduchý a spravedlivý. Zúčastnilo se šest týmů, utkal se každý s každým, takže se ukázala skutečná výkonnost a děti si i zahrály více zápasů, než je na těchto turnajích obvyklé.

Nejprve jsme se potkali s týmem Florbal Club Falcon a úvod zápasu naznačoval snadnou záležitost. Reativně záhy jsme vedli o dvě branky, ale v dalším průběhu jsme svým lehkovážným přístupem umožnili soupeři vrátit se do zápasu a to i gólově. Příznivý stav po závěrečném hvizdu nám zajistila produktivní první řada a jistý brankář, který pochytal spoustu příležitostí soupeře. Přeci jen bylo vidět, že většina dětí nedržela florbalku v ruce více dní a zřejmě i sváteční jídelníček udělal s jejich pohyblivostí své.

Po doslova několika minutách jsme nastoupili proti týmu Draci. S těmi jsme se v aktuální sezóně již potkali a chtěli jsme jim oplatit porážku z prvního turnaje. Draci nenastoupili v takové síle jako minule a na průběhu zápasu i konečném skóre to bylo znát. Radost mohla mít i Adélka, která vstřelila svůj první soutěžní gól a za svoji hru, nejen v tomto zápase, si ho skutečně zasloužila. Výkon týmu sice nebyl ještě zcela dle našich představ, ale šel postupně nahoru. Snad k tomu částečně přispěly i změny v sestavě, kdy jsme se jednak snažili dát příležitost všem přítomným hráčům a také dát některým dětem najevo, že místo v sestavě nemají předplacené. U někoho tento přístup pomohl a jeho výkon se zlepšil, u jiných bohužel nikoliv.

Dalším soupeřem byl Future, který sice své úvodní zápasy prohrál, ale protože hrál proti adeptům na celkové vítězství, museli jsme být ostražití. Nakonec to byl z naší strany gólově nejpovedenější zápas. Kladem určitě bylo, že se brankově prosadili i další hráči, takže jsme nebyli odkázáni pouze na produktivitu několika jedinců. Co nás ovšem nepotěšilo, byl fakt, že místo toho, aby si děti vyzkoušely kombinaci a držení míčku na holích, tak se snažily okamžitě individuálně zakončovat. To může vést k úspěchu proti týmům, které mají začínající florbalisty, ovšem proti kvalitnějším soupeřům to nestačí.

Skutečná zkouška naší výkonnosti přišla v následujím zápase, kdy jsme narazili na tradičně velmi silný SK Florbal Benešov. Úvod utkání nesliboval podívanou, která byla nakonec v podání obou týmů k vidění. Na úvodní trefu soupeře jsme sice záhy odpověděli, pak ale přišly chvíle Benešova, takže jsme v průběhu první půle prohrávali již o čtyři branky. V těchto chvílích to s námi nevypadalo dobře, ovšem děti jakoby ztratily strach z urostlejších hráčů na druhé straně hřiště a také nám pomohla skutečnost, že ze střídačky neviděly na tabuli s velmi nepříznivým stavem. Později se ukázalo, že jakmile mohou tabuli sledovat,je to kontraproduktivní.

Do poločasu jsme snížili a během druhé půle vyrovnali skóre i hru. Děti se konečně zahřály, začaly běhat a Benešov, který hrál pouze se šesti hráči v poli začal uvadat. Dokonce jsme měli na sých holích vedoucí gól, ovšem desky snižující výšku branky byly proti. Z následného protiútoku jsme si dali vlastní gól a když jsme ihned po vhazování inkasovali z dálky, nevypadalo to moc dobře. Pak ovšem šla na hřiště třetí řada a ta svým pohybem a důrazem zařídila srovnání stavu. Závěrečná půlminuta již na konečné remíze nic nezměnila, ale i tak to je pro nás výsledek, který jsme si zejména za druhý poločas zasloužili. Hodnotu remízy zvyšuje i skutečnost, že Benešov celý turnaj vyhrál a s námi ztratil jediné body.

Před posledním zápasem s domácím FBC Start98 byla matematika jasná. Vítězství nebo remíza znamená druhé místo (celkové vítězstí bylo z hlediska skóre Benešova v oblasti teorie), při porážce bereme bronz. Právě jedinou porážkou turnaji zápas skončil,což by nebyla žádná tragédie, pokud by k tomu nedošlo způsobem, která trenér po zápase označil slovy „prohráli jsme si to ostudně sami“. Opět jsme velmi rychle prohrávali o čtyři branky, ale tentokrát jsme celý zápas jen odevzdaně sledovali soupeře, který po hřišti běhal, ač hrál druhý zápas za sebou, zatímco my jsme po hřišti jen chodili. Jakoby po zápase s Benešovem děti propadly uspokojení jak jsou dobří nebo měly hlavách, že Start se porazit nedá. Jestliže soupeři nabídneme dvě trestná střílení a dvě další vyloučení, což dohromady znamená čtvrtinu hrací doby hrát ve dvou proti třem, tak to se opravdu vyhrát nedá.

Celkové třetí místo určitě znamená úspěch, ač mírně zkalený závěrečným vystoupením, na který se pokusíme navázat hned za dva týdny znovu v Kunraticích. Pokud to bude možné, budou nominováni děti, které nyní zůstaly doma, aby si zahráli všichni hráči.

Sympatické je, že všichni přítomní si připsali branku nebo asistenci a to včetně brankáře, což není právě obvyklé. Pro všechny ale platí, že je potřeba chodit na tréninky a tam se snažit zlepšovat, zejména při práci s míčkem, kde máme velké nedostatky. Individuání techniku mohou děti pilovat i ve volných chvílích doma, přihrávky a střelbu na trénincích, ale pohyb a snahu je v hale nenaučíme.

Sestava: Petr Vašina, Štěpán Prokop, Václav Novák, David Hončík, Jakub Bohuslávek, Jan Hrabák, Adélka Staňková, Hugo Hübner, Kryštof Mirčevský, Petr Krejčík, Jakub Svoboda.