Jak jsme se přesvědčili v průběhu sezóny, tak nejčastěji aplikovaný herní systém turnaje vyžaduje zvládnout oba zápasy ve skupině. Tam nás nyní čekali neznámí soupeři, konkrétně týmy Falcon Lysá nad Labem a Athletics Praha A. Do obou zápasů jsme vstupovali s pokorou a respektem, protože není nic horšího než soupeře podcenit a myslet si, že ho snadno porazíme (prohraný zápas na posledním turnaji je výmluvným případem). Nicméně první minuty ukázaly, že florbalová kvalita je naší straně a všechny tři útoky se dokázal prosadit, což bylo do dalších zápasů povzbuzující. Ve třetím útoku jsme pravidelně střídali vybrané hráče, kteří kromě toho, že museli zvládnout dvě střídáni za sebou, tak se museli přizpůsobit tomu, že hrají vzadu. Musím říci, že všichni tři alternující borci se této úlohy zhostili výborně. Oba zápasy jsme vyhráli vysoko a jediným negativem, pokud to tak lze nazvat bylo, že Monika v brance neměla během zápasů příliš práce, takže do zápasů ve finálové skupině nenastupovala dvakrát rozchytaná.

Tyto dvě výhry znamenaly, že děti před závěrečným programem věděly, že si vytouženou medaili na krk pověsí. Jakou bude mít barvu, měly určit až zápas se Start 98 a Black Angels Black. Domácí Start 98 v této sezóně ji několikrát turnaj přípravek vyhrál, takže do zápasu jsme rozhodně nevstupovali jako favorité. Ovšem úvod se nám podařil, takže jsme za několik minut vedli o dvě branky. Myslím, že soupeř byl naší hrou zejména v prvním poločase zaskočený, ale přesto s námi dokázal brankově srovnat krok a dokonce šel i do vedení. Tentokrát se ukázala síla týmu, který za nepříznivého stavu nepodlehl negativním emocím,ale naopak příkladně bojoval a dále se snažil hrát to, co umí. První důležitý okamžik zápasu přišel ve chvíli, kdy Start hrál se čtyřmi hráči v poli. Sice se na lavičce všichni hodně divili a protestovali, ale prohřešek proti pravidlům byl natolik zjevný, že rozhodčí neváhal a vylučoval. Přesilovka nám pomohla a dokázali jsme vstřelit důležitý gól. Přesto jsme do poslední minuty zápasu vstupovali s jednobrankovým mankem, ovšem závěr nebyl pro slabé povahy a to ještě nebylo nic proti tomu co mělo přijít o několik desítek minut později v posledním zápase turnaje. Před závěrečným náporem jsme si vzali oddechový čas, sestavili speciální útok a čekali věci příští. A že se skutečně dělo. Kluci na hřišti se do toho skutečně položili a zasloužená gólová odměna přišla čtyři sekundy před koncem. Vzhledem k průběhu zápasu považuji remízu minimálně za spravedlivou, a to i proto že to byl konkrétně proti Startu náš nejlepší zápas v sezóně.

Rozpis turnaje poslal v úplně posledním střetnutí proti sobě týmy, pro něž vítězství v zápase znamenalo i celkové vítězství, zatímco na poraženého by zbyl bronz. Ten kdo se zapomněl v bufetu a přišel se na zápas podívat na konci třetí minuty, tak asi při pohledu na světelnou tabuli nevěřil svým očím a celkem oprávněně se domníval, že je víceméně po zápase a o držitelích jednotlivých sad medailí je rozhodnuto. V čase 2:37 byl totiž stav 5:0, bohužel v náš neprospěch. Všechny kladenské děti bez rozdílu na hřišti vypadali jakoby spali a navíc ani nevěděli jak se hraje florbal. Oddechový čas byl v tu chvíli jedinou možností jak tu výsledkovou katastrofu zastavit a hráče nabudit, aby začali hrát to co umí. Druhým krokem bylo rozhodnutí začít hrát na dva útoky, aby se vybraní hráči dostali více do tempa. Samozřejmě nám pomohlo, že během následného střídaní jsme dvakrát skórovali, což všechny děti povzbudilo a soupeře znervóznilo. A když jsme zanedlouho vstřelili i třetí branku, tak to byl pro změnu trenér Black Angels, který požádal o čas na poradu. Poté co jsme dokázali vyrovnat, tak na lavičce panovala euforie. To ovšem ještě nebylo vše, protože soupeř nám znovu brankově odskočil a to hned dvakrát. Nicméně i tuto ztrátu jsme dokázali dorovnat, takže na začátku poslední minuty zápasu byl stav nerozhodný 7:7. V tu chvíli se ozvala píšťalka rozhodčího a jeho gesto znamenalo Davidovo vyloučení. Bylo trochu paradoxní, že David, který byl v každém zápase velice často faulován, tak sám za podobný zákrok dostal trest. Faul to byl, ale jestli na vyloučení je z mého pohledu diskutabilní. Trenéři na obou stranách byli v podobné situaci, potřebovali si vzít time-out, který ale ani jeden tým již neměl k dispozici. Kuba s Hugem zvládli i tento vypjatý moment na výbornou a na nerozhodném stavu se již nic nezměnilo.

Po skončení zápasu zpočátku nikdo z přihlížejících netušil, kdo je vlastně celkový vítězem, protože všechny zápasy ve finálové skupině skončily remízou a o konečném pořadí nakonec rozhodla veličina zvaná větší počet vstřelených gólů. V této disciplíně byl nejlepší tým FBC Kladno a děti si tak po právu nechaly na krk pověsit zlaté medaile, které nám v předchozích letech vždy unikly. Jak v předchozích sezónách i v té letošní jsme sice dokázali skončit na medailových pozicích, bohužel dosud to vždy bylo na turnajích, kde se medaile nerozdávaly. O to větší byla radost všech hráčů. Oni opravdu naplnili motto klubu a to první místo neuhráli, ale vybojovali. Prohrávat za 157 sekund o pět branek a ještě to srovnat, se nepodaří každý den.

Sice vždy hráčům zdůrazňuji, že jsou jeden tým a pokaždé se jedná se o úspěch či neúspěch celého týmu, ale za tento turnaj bych chtěl vyzdvihnout jednoho hráče. On byl tím faktorem, který znamenal, že jsme celý turnaj vyhráli. Nejen tím, že střílel branky (a nebylo jich málo), ale i svým přístupem při každém střídání, kdy hrál naplno, bojoval, vymýšlel akce, přihrával, střílel, nic nevypustil a ani se nedivím, že po posledním zápase vypadal tak unaveně. Pokud by se na turnaji udělovala cena pro nejužitečnějšího hráče, tak by ji musel získat on. Tím hráčem byl Kuba Bohuslávek.

Doufám, že se nikdo neuspokojí, že již má medaili doma a v polovině června při posledním turnaji sezóny zase předvedeme takové výkony, že z nás budou mít soupeři respekt. Musím také poděkovat všem rodičům a příbuzným, kteří zejména při posledních dvou zápasech vytvořili výbornou atmosféru, takže i oni mají svůj podíl na zlatu.

Sestava:Monika Šolleová, Adélka Staňková, Jakub Bohuslávek, Václav Novák, Hugo Hübner, David Hončík, Petr Vašina, Jan Hrabák, Štěpán Křeček.