Protože pro většinu dětí to byl i zároveň poslední turnaj v této věkové kategorii, tak jsme se rozhodli vzít hráčů více než obvykle, což vyniklo o to více, že některé týmy měly do pole k dispozici pouze čtyři hráče. Herní systém byl poněkud odlišný, než jsme byli zvyklí po většinu sezóny, přesto nás čekaly obvyklé čtyři zápasy.

Do prvního zápasu proti Falcon Lysá nad Labem a vlastně i do celého turnaje jsme nastoupili s neúplnými čtyřmi útoky, takže jsme zvolili již osvědčený model alternace vybraných hráčů na pozici obránce ve čtvrtém útoku a musím říci, že to celý turnaj fungovalo na výbornou. Náš první zápas nebyl vůbec pohledný, soupeř z minima vytěžil maximum, takže jsme dvakrát v zápase museli otáčet nepříznivý stav a nebylo vlastně rozhodnuto až do posledního hvizdu rozhodčího. Míček jsme sice drželi po většinu času na holích my, ale soupeř se zase až tak nemusel v obraně snažit, aby nás ubránil. Děti se samy přesvědčily, že s individualistickým pojetím a laxní obranou v kombinaci s absencí pohybu, přihrávek, střelby to daleko nedotáhnou. Naštěstí se našli hráči, kteří se tomuto trendu vzepřeli a pomohli nakonec k jednogólovému vítězství. Ale bylo nám jasné, že s tímto přístupem bychom na turnaji neuspěli a je třeba něco udělat.

To "něco" znamenalo promluvit s dětmi a vzájemnou výměnu Petra a Štěpána na postech ve třetím útoku. Obě věci skutečně pomohly a do konce turnaje jsme již nic neměnili. Vzhledem k tomu, že nás ve druhém zápase čekalo družstvo FBK Vosy Praha, které taktéž svůj úvodní zápas vyhrálo, museli jsme vyhrát, abychom mohli pomýšlet na finále. To se nám podařilo, dokonce s nulou na kontě obdržených gólů a i v útočné fázi to již bylo mnohem lepší. Potěšila i snaha využívat při útočení obránců, kteří svojí střelbou efektivně podporovali gólové snažení. Přes tato pozitiva jsme se i nadále nevyvarovali občasné snaze hrát individuálně na úkor kombinačního pojetí, to byl ovšem problém po celou neděli.

V posledním zápase ve skupině s týmem Athletics Praha A většina přítomných očekávala z naší strany mnoho gólů a to vzhledem k tomu, že soupeř měl pouze jednoho hráče na střídání. Žel bohu nestalo se tak, protože opět převládla touha prosadit se sám samotinký. Je to škoda, protože hráči v zápase ukázali, že kombinovat umějí, ovšem nevyužívali toho tak často, jak by bylo zapotřebí.

Úspěch v tomto zápase znamenal, že finále bylo naše a děti již měly jistotu, že si na krk zase pověsí medaili. Jakou bude mít barvu, měl určit až duel s naším tradičním soupeřem, domácím FBC Start98. Nechali jsme sestavu, tak jak byla, i když jsme si byli velmi dobře vědomi, že někteří mohou mít problémy zejména při bránění některých fyzicky disponovanějších i florbalově šikovnějších hráčů. Přesto jsme chtěli, aby si všichni zahráli a v přímé konfrontaci zjistili, jak na tom jsou. Pouze takové to zápasy jim pomohou v dalším zlepšování a nutno říci, že nikdo nepropadl.

Zápas byl skutečným vrcholem turnaje, mohutně povzbuzovaný soupeř vstřelil sice první gól, ale na ten jsme dokázali reagovat. Pak bohužel přišel úsek zápasu, kdy góly stříleli pouze domácí, takže jsme prohrávali již 1:4. V poli jsme sice byli domácímu celku vyrovnaným soupeřem, ovšem v zakončení byl Start mnohem efektivnější. Přesto jsme se dokázali za necelé tři minuty před koncem dotáhnout na rozdíl jediného gólu. Po oddechovém čase jsme na hřiště poslali speciálně sestavený útok, ovšem místo vyrovnání jsme inkasovali. U tohoto gólu se projevilo, že někteří naši hráči nemají vzhledem k své výšce a hmotnosti ještě tolik síly, takže byli přetlačení a soupeř skóroval. Nakonec jsme inkasovali ještě jednou a soupeř mohl slavit.

Nutno objektivně přiznat, že zaslouženě, tentokrát to nebylo tak dobré jako minule, ale přesto považuji konečné druhé místo za velký úspěch. Za přednost považuji i skutečnost, že jsme až na samotný závěr finálového zápasu pravidelně střídali všechny hráče, takže všichni mohou mít oprávněný pocit, že se na tomto úspěchu aktivně podíleli. Nemohu říci, že by některé z dětí nehrálo dobře, pravdou ovšem je, že někteří dovedou zahrát i lépe, o čemž přesvědčovali i v průběhu celé sezóny. Na druhou stranu byly v týmu děti, které mě mile překvapily a jsem rád, že s námi jely a mohly si také zahrát.

Všem hráčkám a hráčům za celou sezónu děkuji a přeji, ať se jim i nadále daří a dělají pokroky, ať už v družstvu přípravky nebo elévů, kam se většina posunuje. Děkuji také rodičům za jejich podporu a věřím, že i nadále budou své děti na tréninky a turnaje vozit.

Sestava:Monika Šolleová, Bára Čermáková, Václav Novák, Jakub Bohuslávek, Hugo Hübner, David Hončík, Jakub Svoboda, Petr Vašina, Štěpán Křeček, Štěpán Prokop, Jan Hrabák, Petr Krejčík