Minulou sobotu Elévové B vyjeli již na svůj třetí turnaj v sezóně, tentokrát do Radlic. Předchozí dva vyhrané turnaje a postup z předposledního koše do koše „C“, nám na jednu stranu dodávaly zdravý optimismus a zdravé sebevědomí, na druhou stranu měli všichni v paměti, že je toho ještě mnoho ke zlepšení a také fakt, že si na nás zatím „štěstíčko“ sedlo v míře vrchovaté – dvakrát vyhrané finále na nájezdy bylo jen pro silné povahy! K turnaji jsme tedy přistupovali se smíšenými pocity.
FBC Kladno - FbK Olymp Praha Poseidon 7:4
A hned první utkání nám dalo za pravdu. Přesto, že trenéři před utkáním upozorňovali na malé hřiště, které nutně vyžaduje zvýšenou střelbu a pozornost ve středu hřiště. Přesto, že apelovali na koncentraci od samého začátku, nevyvíjel se zápas tak hladce, jak by bylo vzhledem k síle soupeře i možnostem naší hry záhodno. Naše rychlé vedení po soupeřově chybě při střídání nepřineslo potřebné uklidnění. Olymp se zbytečně snadno dostal do zápasu. Kladnu vázla hra dozadu i před vlastní bránou, střelba nebyla – s výjimkou první části druhé desetiminutovky – intenzivní a co se pohybu týče, zůstali zřejmě ještě někteří borci v myšlenkách u snídaně. Teprve v druhé desetiminutovce se, přes všechna zmíněná slabá místa, projevila znatelně vyšší úroveň „modrých“ a bylo z toho výsledkově jasné vítězství. Nicméně z pohledů trenérů bylo evidentní, že euforie v kabině nezavládne.
FBC Kladno – 101. Sportovní klub Praha 13:10
A euforie nevládla ani na začátku druhého zápasu, kdy jsme vysloveně darovali po nedůsledné hře soupeři dva góly hned v prvních desítkách sekund. Soupeř, nabuzen hlasitě fandícími rodiči a úspěchem ze svého předchozího zápasu, měl v těch chvílích iniciativu na svých holích. Nutno podotknout, že – při vší úctě k Olympanům –, šlo o mužstvo zcela jiných kvalit: disponovalo 4 kompletními trojkami, dvě hráčky svojí výškou převyšovali i značnou část rodičů a i několik dalších hráčů naší obraně zle zatápělo. Důležité bylo, že se kladenští nepoložili, především zlepšili pohyb a mnohem razantněji se začali tlačit do střel, respektive pracovat před soupeřovou brankou. Výsledkem bylo, že ještě do poločasu jsme strhli vedení na naši stranu a následně ho v druhé půli navýšili až na rozdíl 6 gólů. Nicméně z jasného zápasu se ještě mělo stát drama: „stojednička“ dokázala zhruba 3 minuty před koncem využít našich chyb v obraně, povolení v koncentraci a nepřesností ve středu pole a stáhla skóre na rozdíl 3 gólů. V tu chvíli si trenéři vzali time out, uklidnili mužstvo a to dokázalo zvýšeným důrazem v osobních soubojích a soustředěním se na kontrolu míčku zápas dovést do vítězného konce a otevřít si cestu k třetímu finále ze tří turnajů!
FBC Kladno - Athletics Praha Zeleneč 13:0
Zeleneč nastupoval velmi sebevědomě a z jejich předchozích zápasů, které část trenérů po očku sledovala, bylo jasné, že to opravdu „metou“ do brány a výborně se pohybují. Buď jak bud´ - snad zafungovala bouřka v šatně po druhém zápase, snad se kladenští borci teprve nahřáli na provozní teplotu – faktem je, že od začátku zápasu prostě nedali soupeřům „čuchnout“. Základem byla tentokrát téměř bezchybná hra dozadu, umocněná sebevědomým výkonem Jirky v brance (první nula v sezóně). Obě lajny vyrukovali na soupeře s pohybem nahoru – dolu, kombinací, střelbou, nebojácnými individuálními výkony a důrazem v osobních soubojích. Byl z toho do poločasu totálně zaskočený soupeř a vedení 6:0. A Kladno tentokrát nejen, že nepolevilo, ale dále navyšovalo obrátky a Athletics dorazilo. Výzva brankáře „kluci, dejte jim desítku“ se dočkala naplnění ještě před posledními minutami zápasu. Posledních 5 minut již Kladno dohrávalo v téměř exhibičním stylu: zvláště první lajna chvílemi nepouštěla desítky sekund soupeře od jeho branky a střely na zelenečského brankáře se ze všech směrů jen sypaly. Trenéři si s úsměvy od ucha k uchu na lavičce spolu s hráči vychutnávali skvělou podívanou a konečně finále bez nervů. Po závěrečném odpočítávání 10, 9, 8… již mohla naplno propuknout euforie hráčů, trenérů a rodičů. Tentokráte plně zasloužená, neboť kladenští bezesporu podali nejlepší výkon sezóny a zhodnotili všechno, čím si prošli v předchozích zápasech. Je tu tedy postup do „B“!
9 zápasů, 1 remíza, 8 výher. Skvělá jízda kladenských Elévů B. Celý tým zdobí bojovnost a urputnost, opory týmu „zamakají“, když je potřeba a brankář dokáže být jistotou. Hráči rostou turnaj od turnaje v osobním důrazu a nasazení, zlepšuje se střelba. Na rozdíl o jiných mužstev opravdu hrajeme florbal, ne jen honíme míček do branky. Nicméně stále je co zlepšovat na hře dozadu, u některých borců přetrvávají problémy s pohybem na 101% výkon po celou dobu zápasu a koncentrací na výkon. Do konce první půlky sezóny je tedy možné hledět směle, ale mít stále na paměti zbytečně komplikované zápasy a „nerváky“, které prakticky vždy padali na náš vrub. Budou-li však borci předvádět výkony jako v posledním finále, nemají se čeho bát.