První zápas jsme sehráli proti týmu Black Angles Black, což bývá vždy ten nejlepší tým klubu v dané kategorii. První poločas se nám vydařil nad očekávání dobře a do druhé půle jsme šli povzbuzeni dvoubrankovým náskokem. Ovšem soupeř ukázal svoji kvalitu a za konečnou remízu jsme popravdě řečeno museli být rádi. Přeci jen v útoku jsme příležitostí neměli tolik, jako hráči na druhé straně hřiště a při těch co jsme si vytvořili, jsme si počínali nedůrazně či zdlouhavě. Petr v naší brance předváděl skutečně výborné zákroky a hlavně jemu mohli hráči poděkovat za remízu, protože v obraně máme stále ještě rezervy.

V druhém zápase nás čekalo družstvo FBC Start98 II, což je v poslední době z našeho pohledu velmi neoblíbený soupeř. Všichni jsme před zápasem věděli, že soupeř bude hodně spoléhat na svého klíčového hráče, ale věřil jsem, že naším týmovým pojetím a rozložením zátěže na všechny tři řady soupeře předčíme. Bohužel nakonec se to nepovedlo a prohra o gól obdrženým půlminuty před koncem byla trpká. Celý zápas jsme tahali za kratší konec provazu, ovšem i dvoubrankovou ztrátu jsme dokázali smazat. O výsledku rozhodlo několik faktorů, od našich individuálních chyb, přes zbytečný respekt ze soupeře, neproměňování šancí až po individualitu na druhé straně. Přes porážku, která nás poslala do skupiny s kvalitativně horšími soupeři, zastávám postoj, pro naše hráče je důležité, že všichni se ve hře střídali pokud možno rovnoměrně, takže konečný výsledek byl dílem všech a ne jen jednoho nebo dvou hráčů. Na této úrovni a v této kategorii nemá smysl osobně bránit hráče nebo děti svazovat nějakými taktickými pokyny. Potřebují co nejvíce hrát a učit se i z vlastních chyb.

V dalším zápase jsme hráli s týmem SSK Future a již po pár minutách bylo jasné, že kvalitativně se nemohou s námi měřit. Jedinou neznámou tak bylo pouze skóre na konci zápasu. Vysoké vítězství potěšilo hlavně děti a rodiče, kladem dále bylo zapojení dalších dětí do střílení branek. Bohužel touha střelit gól převažovala nad kolektivním pojetím, takže k vidění byly spíše individuální průniky nad nahrávky lépe postavenému spoluhráče. Přesto se podařilo několik pěkných kombinací. Děti tak před posledním zápasem nabyly sebevědomí.

V závěrečném zápase turnaje jsme se potkali s poněkud netradičním soupeřem FA Mladá Boleslav. Soupeř je to teda tradiční, ale nestává se každý den, aby bylo družstvo složené ze samých děvčat. Mnoho z nich již patří věkem do elévů, takže to pro nás bylo zajímavé srovnání, zvláště když úspěšně hrají v nejvyšší skupině.

Z diváckého pohledu se to nejzajímavější a nejdůležitější odehrálo v prvním poločase v době, kdy jsme vedli o dvě branky. Soupeř dokázal protlačit míček do branky, ale nutno říci, že tomu výrazně pomohli naši hráči, kteří se chovali gentlemansky a nechali děvčaty v oranžových dresech několikrát dorážet z prostoru brankoviště. Ovšem při své snaze sekli Petra v brance přes prsty a našemu údivu rozhodčí gól uznal. Inkasovaná branka sice zamrzela, ale mnohem větším problémem bylo nucené střídání v brance. Takže Monika se nakonec dočkala vytoužené brankářské výstroje a zbytek zápasu dochytala. Ostatní děti jí velmi pomohly a soupeře ve zbývajícím čase téměř k ničemu nepustily. Oproti předchozímu zápasu si naši hráči mnohem více nahrávali a tak se to dalo považovat i za florbal a to bylo příjemné.

Konečné umístění není tak důležité jako výkony, protože každý turnaj má jiný herní systém a jeden zápas ve skupině může předurčit další soupeře, kteří nemusí být na takové úrovni, aby to bylo pro tým přínosné. Poslední dva zápasy jsme sice vysoko vyhráli, ale z herního hlediska nám to mnoho nedalo. Pro nás by bylo mnohem lepší, hrát se soupeři kvalitativně stejnými nebo i lepšími než jsme my. V žádném zápase jsme nebyli nějak výrazně horší a ani nelze říci, že by děti hrály pod své možnosti. Jsou to pouze začínající florbalisté a ne vždy se daří podle představ. To už je sport a tak je to nutno brát. Na závěr děkuji všem účastníků turnaje a to včetně rodičů, kteří povzbuzovali náš tým.

Sestava: Petr Vašina, Monika Šoleová, Václav Novák, David Hončík, Jakub Bohuslávek, Štěpán Křeček, Jakub Havel, Adélka Staňková, Hugo Hübner, Kryštof Mirčevský, Petr Krejčík, Jakub Svoboda.