Ani tentokrát televizní kamery štěstí nepřinesly. Kanonýři prohráli v 18. kole Livesport Superligy s Vinohrady 2:5, když dvě poslední branky dostali v závěrečné minutě při své power play. Pražský sok se tak v tabulce na Kladno bodově dotáhl. Příští týden hrají Kanonýři v Ostravě proti zdejšímu FBC.
A-tým Kanonýrů má před sebou další z veledůležitých zápasů, který mu může pomoct se záchranou Livesport Superligy už po základní části a tedy i s možným postupem do předkola play off. Ve čtvrtek od 18 hodin totiž v hale BIOS před televizními kamerami Sporty TV hostí Vinohrady, jednoho z nejbližších soupeřů v tabulce.
Byl to zápas jak na houpačce, v němž Kanonýři dlouho prohrávali, ve třetí tření strhli vedení na svou stranu, aby si po inkasovaném gólu v poslední minutě nakonec díky lépe zvládnutému penaltovém rozstřelu odvezli z Brna po výhře 6:5 dva body. V tabulce Livesport Superligy jsou teď jedenáctí, dva body o desáté Ostravy. Už ve čtvrtek je před televizními kamerami čeká domácí duel proti Vinohradům.
Šéfuje hrdinům, jejichž denním chlebem je zachraňovat životy. A právě lidem ze Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje (ZZS SK), jejímž je MUDr. Pavel Rusý ředitel, budou Kanonýři děkovat ve speciální sobotním zápase (18.00, BIOS) proti Sokolu Brno Gullivers. Jak práce záchranáře vypadá, popisuje Rusý v rozhovoru pro web Kanonýrů.
Kolik výjezdů ročně vaše záchranná služba absolvuje? ZZS SK provede zhruba 140 000 výjezdů ročně.
Cílem florbalového zápasu, který je věnován záchranářům, je i edukativníčást. Co byste si sám nejvíc přál, aby široká veřejnost dostala do povědomí? Nejoptimálněji život zachraňující výkony. To je efektivní laická resuscitace včetně použití automatického externího defibrálotoru, pokud je dostupný, nebo zástavu masivního krvácení.
Často se říká, že jsou mnohé výjezdy ZZS zbytečné. Je to tak a v kterých situacích je určitě nezbytné„záchranku" volat? Aktuálně je to často skloňované téma. Myslím, že i v jiných oblastech se najdou případy, kdy určitá skupina systém dokáže zneužívat a podobně je tomu i v prostředí záchranné služby. Na druhou stranu jsou situace, kdy se na záchrannou službu obrací pacienti, kteří se nedovolají svému praktickému lékaři nebo se jim nedostane návštěvy v domácím prostředí, dále lidé s omezenou pohyblivostí i ze vzdálenějších lokalit, kteří nemají možnost vlastní dopravy a to s požadavky s nižší naléhavostí. Operační středisko se i o tyto volající musí postarat a zvolit optimální postup s ohledem prioritní péči u život ohrožujících stavů.
Jak náročná je práce záchranáře a dostává se jim dostatečného ohodnocení– finančního i lidského, že by pacienti jim děkovali? Myslím, že práce záchranáře se skládá z té profesní části, na kterou jsou kladeny stále vyšší odborné nároky a z části etické. Ta je hlavně o vlídné a profesionální komunikaci s našimi pacienty. Zde ojediněle rezervy máme a to i proto, že představa mnohého začínajícího záchranáře je akčnost na každém výjezdu včetně atraktivního vrtulníku, ale je skutečnost je taková, že převážná většina výjezdů je k pacientům vyššího věku, u kterých dojde ke zhoršení stavu jejich chronického onemocnění. Právě o to víc je žádoucí vlídná komunikace a pochopení s myšlenkou, že podobnou péči budeme jednou také potřebovat.
Je o práci na záchrance zájem? Zájem je v dnešní době ovlivněn i pracovními podmínkami. Optimální je, když si můžeme naše potenciální nové kolegy vybírat, což se nám aktuálně daří. Práci za záchranné službě stále považuji za prestiž.
Co vy a sport? Zde mám velké rezervy a v zásadě obdivuji ty, co si jdou po práci zaběhat několik kilometrů. U mě zvítězila myslivost.