Po pěti kolech vedou Livesport Superligu, přičemž v každém z utkání dali soupeři – včetně Bohemians – minimálně třináct branek! Ve florbalové Lize mistrů postoupili do semifinále a teď v sobotu se florbalisté Mladé Boleslavi představí v kladenské hale BIOS (18.00). Kanonýry tak proti úřadujícím superligovým mistrům čeká zřejmě nejtěžší možný test. „Bude to zápas, který nás může zase posunout o level výš,“ říká trenér Kanonýrů Dušan Přívara.
V klubové hierarchii v létě povýšil do pozice sportovního ředitele mládeže, změna ale nastala i na samotném „place“. Z Tadeáše Chrousta je stejně jako z jeho bratra Tomáše teď obránce. „Myslím, že jsem se v tom docela našel,“ říká Tadeáš Chroust v rozhovoru pro klubový web. I jako bek si v superligové sezoně už připsal tři góly a taky prokazuje fyzický potenciál. Jedině on, Matěj Netrefa a Ferdinand Tomášek nastoupili ke všem devíti soutěžním zápasům včetně poháru. Nyní se těší na sobotní zápas proti Mladé Boleslavi, se kterou zažil velké ligové úspěchy.
S pondělkem je tu tradiční výsledkový souhrn kanonýrských mládežnických týmů, které doplňuje hodnocení trenérů.
Ještě v polovině utkání vedli, na začátku třetí části to bylo 5:5 a za stavu 5:6 měli dvě slibné šance na srovnání. Jenže nakonec Kanonýři odjíždějí z Vítkovic s porážkou 5:7 a tudíž bez bodového zisku. Čtyři body si připsal Matěj Čermák. Už příští sobotu přijde další těžký duel, do haly BIOS dorazí superligový šampion z Mladé Boleslavi.
Šéfuje hrdinům, jejichž denním chlebem je zachraňovat životy. A právě lidem ze Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje (ZZS SK), jejímž je MUDr. Pavel Rusý ředitel, budou Kanonýři děkovat ve speciální sobotním zápase (18.00, BIOS) proti Sokolu Brno Gullivers. Jak práce záchranáře vypadá, popisuje Rusý v rozhovoru pro web Kanonýrů.
Kolik výjezdů ročně vaše záchranná služba absolvuje?
ZZS SK provede zhruba 140 000 výjezdů ročně.
Cílem florbalového zápasu, který je věnován záchranářům, je i edukativní část. Co byste si sám nejvíc přál, aby široká veřejnost dostala do povědomí?
Nejoptimálněji život zachraňující výkony. To je efektivní laická resuscitace včetně použití automatického externího defibrálotoru, pokud je dostupný, nebo zástavu masivního krvácení.
Často se říká, že jsou mnohé výjezdy ZZS zbytečné. Je to tak a v kterých situacích je určitě nezbytné „záchranku" volat?
Aktuálně je to často skloňované téma. Myslím, že i v jiných oblastech se najdou případy, kdy určitá skupina systém dokáže zneužívat a podobně je tomu i v prostředí záchranné služby. Na druhou stranu jsou situace, kdy se na záchrannou službu obrací pacienti, kteří se nedovolají svému praktickému lékaři nebo se jim nedostane návštěvy v domácím prostředí, dále lidé s omezenou pohyblivostí i ze vzdálenějších lokalit, kteří nemají možnost vlastní dopravy a to s požadavky s nižší naléhavostí. Operační středisko se i o tyto volající musí postarat a zvolit optimální postup s ohledem prioritní péči u život ohrožujících stavů.
Jak náročná je práce záchranáře a dostává se jim dostatečného ohodnocení – finančního i lidského, že by pacienti jim děkovali?
Myslím, že práce záchranáře se skládá z té profesní části, na kterou jsou kladeny stále vyšší odborné nároky a z části etické. Ta je hlavně o vlídné a profesionální komunikaci s našimi pacienty. Zde ojediněle rezervy máme a to i proto, že představa mnohého začínajícího záchranáře je akčnost na každém výjezdu včetně atraktivního vrtulníku, ale je skutečnost je taková, že převážná většina výjezdů je k pacientům vyššího věku, u kterých dojde ke zhoršení stavu jejich chronického onemocnění. Právě o to víc je žádoucí vlídná komunikace a pochopení s myšlenkou, že podobnou péči budeme jednou také potřebovat.
Je o práci na záchrance zájem?
Zájem je v dnešní době ovlivněn i pracovními podmínkami. Optimální je, když si můžeme naše potenciální nové kolegy vybírat, což se nám aktuálně daří. Práci za záchranné službě stále považuji za prestiž.
Co vy a sport?
Zde mám velké rezervy a v zásadě obdivuji ty, co si jdou po práci zaběhat několik kilometrů. U mě zvítězila myslivost.